Interview

Korona-krize

od Olaf Wientzek

4 otázky a 4 odpovědi k aktuální situaci

Ředitel zastoupení Konrad-Adenauer-Stiftung pro multilaterální dialog v Ženevě Dr. Olaf Wientzek odpovídá na otázky ohledně korona-krize, testech na virus, Světové zdravotnické organizace a počtu infikovaných v demokratických a autoritářských státech.

1. Neukazuje korona-krize, že demokratické státy jsou na tom v boji proti epidemiím hůře než autokratické režimy? Když se podíváme na západní demokracie, nejsou zde počty infikovaných na hlavu vyšší než v mnoha autoritářských zemích, například i v Číně?

Bylo by předčasné situaci hodnotit již nyní. Mnoho zemí, které byly doposud pandemie ušetřeny, je teď postiženo. Také ve státech, kde se křivka nakažených znatelně zarovnává, je nutné počítat s možností druhé vlny nákazy. Počet oficiálně zveřejňovaných případů často poskytuje jen omezený obrázek o celé situaci. Buď proto, že z důvodu rozdílné hustoty provedených testů se výsledná čísla enormně liší,  nebo proto, že tyto počty je nutno zpochybňovat. Zejména u autokratických režimů je důležité poukázat na skutečnost, že čísla jsou notně zkrášlena a že skutečné hodnoty daleko přesahují čísla oficiálně předávaná Světové zdravotnické organizaci (WHO).

Pokud se podíváme na osvědčené postupy zvládnutí krize, neměli bychom hledět pouze na Čínu, ale také na Singapur nebo ještě více na demokratické státy, jakými jsou Jižní Korea, Tchaj-wan, Japonsko. Některé z těchto zemí postihla v roce 2003 epidemie SARS, z čehož se pravděpodobně poučily. Pro země EU je potýkání se s epidemií tohoto měřítka zcela nové. Ostatně existuje také mnoho autokratických zemí (například Írán), které mají s řešením této virové nákazy velké potíže.

 

2. Není však autoritářským zemím k dispozici širší škála nástrojů proti krizi než demokratickým státům?

Hodně se poukazuje na to, že klasické autoritářské prvky - chybějící transparentnost, potlačování kritického zpravodajství - přispěly v Číně k eskalaci situace, a tím se přišlo o drahocenný čas. Nicméně svobodné volby, svobodná média a z toho plynoucí odpovědnost ukládá demokratickým vládám povinnost se s takovýmito krizemi vypořádat otevřeněji. Jeden bod, na který mě kolega z Konrad-Adenauer-Stiftung nedávno upozornil: V mnoha autokratických zemích mají lidé menší důvěru ve své státní představitele než v demokratických - takže vyvstává riziko, že lidé státním orgánům prostě a jednoduše nevěří. To je pro krizovou komunikaci samozřejmě fatální.

Tato krize představuje jak pro demokratické, tak pro autokratické státy obrovskou výzvu. Teprve ve střednědobém a dlouhodobém horizontu se ukáží ekonomické, sociální a lidskoprávní dopady opatření. Jak rychle se například podaří zrušit omezení základních práv? A jak rychle se následně zotaví hospodářství? Závěrečné hodnocení můžeme uskutečnit pouze při zohlednění všech aspektů a s odstupem času.

 

3. Proč působí Západ a Evropská unie bezmocně? Čína pomáhá mnoha zemím EU a Rusko také posílá zdravotnický materiál.

Zaprvé: primární odpovědnost v oblasti zdravotnické politiky leží na členských státech, Brusel má v této oblasti mnohem méně možností k jednání než například v hospodářské politice. Neměli bychom ale také zapomínat na to, že země EU jsou více či méně zasaženy krizí v jeden moment. To celou situaci nezjednodušuje.  

Také bychom se neměli nechat zaslepit PR, které sice produkuje novinové titulky, ale zkresluje realitu. Je velice chvályhodné, a to bezpochyby, že Čína mnohým členským zemím poskytla zdravotnický materiál a odborné rady. Ze Španělska a Itálie však přicházejí zprávy, že určitá část materiálu není použitelná. Přitom se často zapomíná, že EU poslala začátkem roku přibližně 70 tun zdravotnického materiálu do Číny. V nouzovém fondu zřízeného Světovou zdravotnickou organizací (WHO) pro boj s epidemií pochází s velkým odstupem největší část prostředků z demokratických zemí Západu.

Po počáteční fázi se aktivují první mechanismy evropské solidarity – ať už se jedná o zasílání zdravotnického materiálu (členské státy mezitím poslaly miliony masek do Itálie), nebo o příjem pacientů z přetížených sousedních evropských zemí. EU zřídila strategickou zásobu zdravotnického vybavení a doposud vydala okolo 140 miliard eur na projekty hledající vakcínu. Už od ledna jsou mobilizovány prostředky výzkumného programu EU na boj s virem. EU také přijala opatření na podporu hospodářství. Evropská komise předložila 13. března investiční iniciativu ve výši 65 miliard eur a Evropská investiční banka balíček opatření v hodnotě 40 miliard eur na podporu bank a malých a středních podniků. Evropská centrální banka do konce roku nakoupí státní dluhopisy v hodnotě stovek miliard eur. EU také přijala opatření k podpoře letecké dopravy a v oblasti ochrany hranic.

Mohlo se reagovat dříve a komplexněji. Ale je skutečně brzy na to, abychom mluvili o selhání EU. Přehlížíme pak, co se mezitím podařilo. Je to také nebezpečné, protože diskurz poté hraje do karet populistům a zastáncům autokratických režimů. Evropský parlament už nyní upozorňuje na nebezpečí dezinformačních kampaní, které přicházejí především z Ruska a Číny.

 

4. Není krize argumentem pro posílení národního státu a důkazem o slabinách mezinárodního společenství?

Sotva. Je jasné, že národní stát zůstane nadále centrální společenskou a politickou jednotkou. To stejně nikdo nepopírá. Krize ale ozřejmí přidanou hodnotu mezinárodní spolupráce. Právě počáteční chyby kvůli nedostatečnému souladu mezi členskými zeměmi EU ukazují, že potřebujeme větší evropskou koordinaci.

Nezapomínejme na roli multilaterálních organizací: krize ukázala, jak je důležité, že Světová zdravotnická organizace (WHO) je celosvětovou instancí, která poskytuje doporučení, koordinuje snahy mezinárodního společenství a v neposlední řadě také poskytuje samotnou pomoc. Vyhlášením zdravotního nouzového stavu – proti vůli Číny – vyslala důležitý varovný signál ostatním zemím. V hospodářském oživení bude hrát důležitou roli také Světová obchodní organizace (WTO). Během a po krizi budeme potřebovat více evropské a mezinárodní spolupráce, nikoliv méně.

Sdílet

kontaktní osoba

Marcel Ladka

Marcel Ladka bild

Projektový manažer / Vědecký pracovník

marcel.ladka@kas.de +420 222 320-190
kontaktní osoba

Dr. Olaf Wientzek

Olaf Wientzek bild

Leiter des Multilateralen Dialogs Genf

olaf.wientzek@kas.de +41 22 748 70 70