Nejen tyto otázky zodpovídali experti z České republiky a Německa na konferenci „Digitální revoluce a demokracie“, která se konala 6. října na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Akci pořádal Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity spolu s Nadací Konrada Adenauera v rámci osmého „Česko-německého dne“. Jednalo se o první akademickou debatu na toto téma v České republice.

Všichni experti byli toho mínění, že občanům ve velké míře chybí gramotnost ve virtuálním prostoru. Zejména školství a vzdělávací politika by měli tyto nové potřeby reflektovat. Jde přitom nejen o schopnost pracovat na počítači nebo programovat. Důležité je i vědomí, že každý občan o sobě zveřejňuje velké množství osobních dat, která je potřeba chránit.

„Sociální sítě zbavují lidi zábran“ konstatoval hned na úvod Tobias Wangermann, který se v nadaci Konrada Adenauera zabývá tématem digitalizace, a z pozice keynote speakra konferenci otevřel. V podobném duchu pak pokračoval, když řekl, že uživatelé internetu se často vyjadřují tak, jak by se v realitě nevyjadřovali a říkají věci, které by člověku do očí pravděpodobně neřekli. Spolu s dalším vystupujícím expertem Frankem Niebuhrem z CDU upozorňovali na potřebu využívat dostupné právní prostředky proti všem urážkám, výhrůžkám a podobným hrozbám obecně nazývaným „hatespeech“.

V prvním panelu pak Miloš Gregor z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity popsal zrádnost hodnocení volebních kampaní dle ohlasu na sociálních sítích. Zmínil kampaň Baracka Obamy z roku 2008, který jako první prezidentský kandidát masivně těžil z potenciálu sociálních sítí nejen v kampani samotné, ale také v získávání prostředků na ni. Není však pravidlem, že dobré kampaně na sociálních médiích vedou k lepším volebním výsledkům, tak jak ukazuje příklad české strany TOP 09. Také analytik Michael Skřivan konstatoval s ohledem na nízkou volební účast mladých voličů, že vliv sociálních médií je omezený. Důležitým příspěvkem nových médií ke zlepšení demokracie je jednoduchý přístup k informacím, řekl Petr Kolman z Právnické fakulty Masarykovy univerzity. Podle zákona mají čeští občané široký přístup k informacím, ale státní úřady nejsou vždy ochotny data zveřejnit.

Ve druhém panelu se řešily především bezpečnostní otázky. „Dobrý kybernetický útok se pozná tak, že nejde vystopovat jeho původce“ řekl Jakub Fučík, odborník na kyberterorismus z Univerzity obrany v Brně. Podtrhl tak vážnost hrozeb, kterým čelí nejen státní instituce, ale také citlivá data občanů. Tomáš Rezek z Asociace pro mezinárodní otázky a Jiří Skuhrovec z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy zdůraznili, že ačkoli technologie umožnily bezprecedentní rozvoj společnosti a větší transparentnost, mohou pro ni představovat také hrozbu. Petra Vejvodová z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity varovala před šířením propagandy na internetu, kde mimo jiné objasnila celou škálu manipulativních technik, které využívají propagandistické sítě. Tyto útoky přicházejí především z Ruska.

V závěrečné diskusi pak vystoupili novináři a zástupci úspěšných internetových projektů, jako „Kanál Maryško“ na Stream.cz nebo „Factcheckový web Demagog.cz“. Jako velkou výhodu nových komunikačních technologií pro demokracii vidí jednoznačně v aktivaci občanské společnosti.