KAS Praha

„Věda a byznys jako motor pro inovace“ bylo hlavním tématem diskusního fóra, které uspořádali Úřad vlády České republiky a Konrad-Adenauer-Stiftung ve čtvrtek 29. května 2014 v Lichtenštejnském paláci v Praze. Konference se zaměřila na aktuální výzvy v oblasti vědy a výzkumu ve střední Evropě, zejména nastavení strategických priorit pro vědu a výzkum a jejich provázání na posilování konkurenceschopnosti zemí střední Evropy. Hlavním instrumentem, který by měl zkvalitnit tvorbu strategických dokumentů a posílit dlouhodobou udržitelnost projektů, by se měl dle účastníků konference stát institucionalizovaný dialog mezi státem, byznysem a vědou. Stát by měl začít hrát v tomto dialogu proaktivní roli a posílit koordinaci všech relevantních aktérů při tvorbě politiky vědy a výzkumu.

Diskusní fórum otevřel úvodní příspěvek ředitele zastoupení KAS v České republice a na Slovensku, Wernera Böhlera. Pan Böhler připomněl, že výzkum, inovace a kreativita jsou ve 21. století jediným klíčem k zajištění blahobytu a dobré životní úrovně v Evropě. Zejména pro země, které nemají bohaté zásoby nerostných surovin, by se věda a výzkum měly stát prioritou. Důležité je zaměřit se jak na výši investovaných finančních prostředků, tak i na efektivní využití těchto investic. Pokud nebudou projekty dlouhodobě udržitelné, není potenciál těchto investic pro posílení blahobytu země dostatečně využit. Proto je nezbytné zajistit funkční státní správu a administraci v rámci politiky vědy a výzkumu a posílit dialog mezi státem, byznysem a vědou.

Hlavními řečníky diskusního fóra byli místopředseda vlády pro vědu, výzkum a inovace, Pavel Bělobrádek a bývalý ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska a ministr pro vzdělávání, vědu a technologie Spolkové republiky Německo, Jürgen Rüttgers. Diskusní fórum moderoval Petr Šimůnek, šéfredaktor magazínu FORBES v České republice.

Místopředseda vlády Pavel Bělobrádek ve svém projevu zhodnotil současný stav politiky vědy a výzkumu v České republice a nastínil své plány, kam směřovat politiku vědy a výzkumu v budoucnu. V České republice je podle Bělobrádka nedostatečne rozvinut jeden ze zásadních kroků při vytváření inovací, a to jejich realizace. V současné době můžeme sledovat čtyři problematické trendy. Za prvé, v České republice je nedostatek startupů, jelikož schopnost riskovat je poměrně malá a naopak opatrnost před neúspěchem velká. Za druhé, studenti středních a vysokých škol si vybírají obory spíše podle zábavnosti než podle uplatnění. Důsledkem je, že hodně z nich má po skončení studia problém s uplatněním na pracovním trhu. Za třetí chybí České republice dlouhodobá strategie a koncepce směrování, jejích kapacit a prostoru pro její rozvoj. Dalším zásadním problémem je nedostatek lidských zdrojů. Příčinou jsou vysoké odvody, nestabilita právního prostředí, složitá byrokracie a vysoké školy, které nedodají na pracovní trh studenty s potřebnými znalostmi a kompetencemi.

Bělobrádek považuje za důležité věnovat se vazbě politiky vědy a výzkumu na konkurenceschopnost, vzdělání a dále strategickému plánování. Česká republika by například měla podporovat firmy, které spolupracují se středními školami a vychovají si samy své pracovníky, o čemž již probíhá debata i ve spolupráci s ministerstvem školství. Jelikož je Česká republika logisticky složitá, měla by zde měla existovat centrální autorita, která by zvýšila efektivitu využívání prostředků z evropských fondů. Touto cestou se hodlá vydat i nový úřad místopředsedy vlády Bělobrádka.

Bělobrádek ukončil svůj proslov vyzdvižením důležitosti průmyslu, který je páteří české ekonomiky a u kterého je taktéž důležité propojit tři základní body: vzdělání, koordinaci a strategii.

Bývalý ministerský předseda a ministr Jürgen Rüttgers nastínil ve svém proslovu své představy, kam směřovat inovační a výzkumné strategie pro moderní hospodářství. V příštích letech nás podle Rüttgerse čekají velké změny v podobě přechodu z průmyslové společnosti na společnost vědy. Novým faktorem produkce se stává znalost, surovina, která se na rozdíl od všech ostatních množí tím, že se o ní lidé dělí. Znalosti lidstva se každých 5-7 let zdvojnásobují. Technický pokrok a inovace se přitom nedají naučit, ale předpokládají navíc kreativitu. I stát by měl být schopný tyto změny reflektovat a reagovat na ně. Pan Rüttgers v této souvislosti připoměl nápad Helmuta Kohla, který navrhl vytvoření „Zukunftsministerium“ (ministerstva budoucnosti), které by zkoumalo, rozvíjelo a vytvářelo strategie pro budoucnost hospodářství.

Stejně jako Pavel Bělobrádek, považuje i Jürgen Rüttgers důraz na průmyslu za klíčový. Bez průmyslové základny by neexistovaly inovace a pokrok. V Německu dnes průmysl vytváří zhruba 23% HDP, což by se dále nemělo snižovat. Mnoho evropských států, které se dnes potýkají s hospodářskými problémy, nemají silnou průmyslovou produkci.

V budoucnu nás čekají i další změny ve způsobu výroby. Důraz bude kladen na modernizaci technologií. Například stroje v továrně by měly mezi sebou komunikovat a výroba by se měla řídit sama. Lidské zdroje by u takovéto výroby byly potřeba jen na začátku procesu. Díky automatizaci výborního procesu by efektivita stoupla o zhruba 30 procent, což by znamenalo i výraznou konkurenční výhodu oproti konkurentům. Jako příklad takového procesu uvedl pan Rüttgers nakupování zboží přes internet, které je v současné době na vzestupu.

Na závěr pan Rüttgers zdůraznil, že pro tvorbu a realizaci strategií vědy, výzkumu a inovací je nezbytné mít fungující infrastrukturu, fungující hospodářskou politiku, radost z nových poznatků a silnou vůli využít příležitosti, které se nám nabízejí.

V návaznosti na diskusní fórum se uskutečnila uzavřená debata politků a odborníků ze zemí střední Evropy, kteří se zaměřili na rozvoj lidských zdrojů a definici priorit pro vědu, výzkum a inovace ve střední Evropě.