13. března přednesl profesor Simon Hix z London School of Economics přednášku na téma "Poměrný volební systém a odpovědnost vlády". Často jsou oba tyto základní pojmy demokracie neslučitelné. Buď máme zodpovědnou a jasnou vládu, kde jsou většinou zástupci jen jedné politické strany, čímž ale vláda nezastupuje většinu, nebo máme koaliční vládu složenou z více politických stran, nejasnou a nestabilní.

Nejdůležitějšími proměnnými v této problematice jsou velikost volebních okresů, kvórum a systém přidělení místa ve sněmovně na základě počtu obdržených hlasů. Ve velmi velkém volebním okrese, kterému jsou přidělena všechna možná místa, by tak jedinou překážkou byla 5% hranice získaných hlasů. Ve velmi malém volebním okrese, kde jsou k dispozici pouze tři volební křesla, by byl výsledek velmi nereprezentativní, neboť v tomto případě je skutečná právní hranice zřejmě vyšší než 5%.

Ve svých studiích poukazuje profesor Hix na to, že vztah mezi poměrností a zodpovědností vlády není v žádném případě jen hra čísel. Do jisté míry je možné tento vztah optimalizovat. Profesor Hix se přimlouvá za takový volební systém, kde by každý volební okres měl k dispozici 4 až 8 křesel, čímž by byl zaručen jednak zisk mandátu i pro malou stranu, a jednak omezení počtu vládnoucích politických stran, čímž se vyhneme nežádoucímu přílišnému politickému roztříštění. Navíc by měly být zachovány dva až tři větší volební okresy, aby měly i malé politické strany vysokou šanci na zisk mandátu.

Aktuální návrh české vlády stanovuje zmenšení volebních okresů, čímž by se zvýšil průměrný počet křesel v jednotlivých volebních okresech na 25. Křesla by měla být rozdělena dvojím volením podle Hagenbach-Bischoffova systému, zbylé hlasy by automaticky připadly na stanu nebo koalici s nejvyšším počtem obdržených hlasů.

Profesor Hix vysvětlil, že takový volební systém nezabrání politickému roztříštění. Strany mohou utvářet volební koalice, aby se pokusily alespoň o zisk "bonusu", ovšem následně v parlamentu mohou vystupovat opět odděleně, jako například v italském parlamentu. Tento systém s sebou nese i negativní důsledky - pokud se více polarizuje politické spektrum, roste pravděpodobnost, že se vítězem voleb stane extremistická strana.