"Postavení hranic také znamená vytvoření hranic v našich hlavách" - Kancelář Česko
Příspěvky k akcím
Na začátku večera připomněl Dr. Böhler pozitivní přeměnu České republiky od počátku 90. let. Nadaci Konrada Adenauera velmi těší, že může těžit z počáteční spolupráce mezi Německem a Českou republikou, která měla za cíl obnovit v České republice demokracii, svobodu a právní stát a integrovat Českou republiku do Evropské unie. Dobré partnerství se ale vyznačuje také otevřeným dialogem při odlišnosti názorů. Jako příklad jmenoval Dr. Böhler v této souvislosti současnou uprchlickou krizi, při jejímž řešení by neměly být opomíjeny evropské hodnoty. Z toho důvodu je důležité, že se křesťanskodemokratické strany shodnou na stejné definici těchto hodnot.
Dr. Pöttering ve své řeči zdůraznil odpovědnost Evropské lidové strany za sjednocení Evropy. Česko-německé vztahy jsou v současnosti dle jeho názoru velmi dobré. Avšak jednota Evropy je neustále ohrožována. Zvláště svobodu, demokracii a především důstojnost každého člověka je třeba ve všech zemích Evropy aktivně chránit. Tyto hodnoty představují hybnou sílu evropského sjednocení a proto je důležité je zohledňovat při překonávání krizí v Evropské unii. Evropa musí být solidární, neboť problém jednoho členského státu se stává problémem celé Evropské unie.
V souvislosti se současnými problémy, kterým Evropa čelí, jako je protiprávní obsazení Krymu Ruskem, nekončící vojenský konflikt na východní Ukrajině nebo uprchlická krize, vyzdvihl Dr. Pöttering zásadní význam dodržování práva pro další vývoj evropské integrace. „Právo je základem evropského sjednocení a garantem svobody v Evropské unii,“ zdůraznil Dr. Pöttering. Zároveň uvedl, že vzhledem k historickým zkušenostem České republiky rozumí skepsi, kterou v ní vyvolává uprchlická otázka. Nicméně podtrhl sledování „vyšších politických hodnot“ jako je důstojnost člověka a odsoudil „démonizování“ uprchlíků. Jako počátek řešení uprchlické krize vidí zabezpečení vnějších hranic schengenského prostoru. Tyto hranice však musí být otevřeny pro ty, kdož mají právo na azyl. Znovuobnovení vnitřních hranic rozhodně odmítá, neboť „postavení hranic také znamená vytvoření hranic v našich hlavách“...
Také poslankyně Helena Langšálová nevidí v hranicích správné řešení pro Evropskou unii. Přestože bere současné obavy a tendence k dezintegraci vážně, zdůraznila, že k evropské integraci neexistuje žádná alternativa. Jakákoli jiná alternativa by byla doprovázena hospodářským poklesem a nenávistí vůči všemu cizímu. Podotkla, že se Češi často vyhýbají zodpovědnosti s výmluvou, že se beztak o všem rozhodne bez nás v Bruselu. To je podle Langšádlové chyba, protože „my všichni neseme společně zodpovědnost za Evropu a Evropskou unii“. Stejně tak jako svoboda není ani demokracie v Evropské unii úplnou samozřejmostí. Připomněla, že demokracie potřebuje demokraty, kteří bohužel často chybí. Je proto nutné ocenit Německo, které slouží jako dobrý příklad v oblasti občanského vzdělávání. Politické vzdělávání je rozhodující podmínkou a prostředkem k tomu, aby občané sami projevili zájem podílet se na procesu evropského sjednocení.
V souvislosti s uprchlickou krizí vyjádřila paní Langšádlová vážné námitky k postupu Evropské unie. Podle jejího názoru Evropská unie reaguje pomalu a ztrácí kontrolu na vnějších hranicích. Návratová politika je podle ní nedostačující a otázka bezpečnosti byla zcela podceněna. Česká republika by dle jejího názoru mohla přijímat více uprchlíků. Podmínkou jejich přijímání je ale odpovídající integrace, neboť frustrace ze špatné integrace vede k radikalizaci společnosti. Další výzvu představují sociální sítě a média, která částečně vědomě přiživují protiuprchlické nálady. Stejně jako Dr. Hans-Gert Pöttering vidí Helena Langšádlová jediné řešení těchto výzev v pokračujícím dialogu mezi všemi členskými státy a v jasné definici hodnot.
