Agregátor obsahu

Příspěvky k akcím

Jádro Evropy nebo periferie?

od Matthias Barner

Evropský den na Vysoké škole ekonomické

Také v tom roce a celkově tedy už i podesáté se konal „Evropský den“ na Vysoké škole ekonomické v Praze. Mezinárodní konference byla organizována Centrem pro evropská studia (CES) pražské VŠE ve spolupráci s Konrad-Adenauer-Stiftung. Hlavním tématem letošního ročníku byla budoucnost Evropské unie a v dnešní době velmi diskutované snahy o reformu EU.

Agregátor obsahu

Ve třech panelech představili odborníci z Německa, Francie a všech čtyř středoevropských zemí své úhly pohledu na reformu EU a svoji národní perspektivu. V jednom se ale všichni shodli - Evropskou unii s jejím velkým množstvím institucí a nepřehlednými schvalovacími procesy musíme opět přiblížit občanům. Má se to stát ale díky větší nebo menší integraci? Chtějí některé státy patřit do „jádra EU“, anebo zůstanou raději na periferii? Především postoje středoevropských států byly v rámci konference velmi diskutovány. Jednomyslně bylo zdůrazněno, že státy Visegrádské skupiny musí do budoucnosti lépe zastupovat v rámci EU své vlastní zájmy, i když se ukázaly rozdíly ve vnímání jednotlivých států V4. Konference a následné diskuze se zúčastnilo velké množství studentů, akademických pracovníků a diplomatických zástupců.

I malé státy mohou mít velký vliv

Na začátku prvního panelu představil ředitel odboru koordinace evropských politik EU na Úřadu vlády Jan Král předpovědi pro budoucí vývoj EU z českého pohledu. Dle jeho názoru má Česká republika vliv v EU a tuto skutečnost by si měla uvědomit. A do tohoto procesu by měli být zapojeni i občané. Svoboda, bezpečí, srozumitelnost pro občany a také vzrůstající atraktivita Evropské unie z pohledu českých občanů jsou základní cíle české evropské politiky. Král také upozornil na to, že v EU existuje více center, a proto nemá být Česko zařazováno pouze do jednoho. V souvislosti s nadcházející reformou EU musí ČR počkat na rozhodnutí jiných států, než zaujme své vlastní stanovisko.

Podle Olafa Wientzeka, koordinátora politik EU z Konrad-Adenauer-Stiftung v Berlíně, mohou mít i malé či středně velké členské státy velký vliv v EU. Zároveň ale uznal, že prosazení svých vlastních zájmů proti německo-francouzské alianci není jednoduché. V Německu existuje silné proevropské hnutí v rámci politických stran. Také před nedávnem podepsaná koaliční smlouva mezi třemi vládnoucími stranami byla jasně navržena ve prospěch EU. Priority německé evropské politiky popsal Wientzek následovně: výkonnost a konkurenceschopnost EU musí být posílena, stejně tak jako solidarita uvnitř EU. Myšlenka solidarity se nevztahuje pouze na téma migrace, ale také na společné evropské základní hodnoty, například sociální aspekt. Dalšími prioritami Německa v EU jsou princip subsidiarity a posílení společné zahraniční a bezpečnostní politiky Unie. Do německé agendy pro EU spadá také reforma eurozóny a silnější zapojení občanů EU do rozhodovacího mechanismu.

Francouzský pohled na další vývoj v EU představil analytik European Policy Centre v Bruselu Yann-Sven Rittelmayer. Ve svém příspěvku se zaměřil na osobu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který svými ambiciózními evropskými idejemi dodal do debaty o budoucnosti EU novou dynamiku. Své ideje formuloval jasně, aby posílil svoji vlastní pozici a vytvořil tlak na další evropské státy. Cílem je podle Rittelmayera etablování nové suverenity. Francouzské plány pro EU musí být nicméně odsouhlaseny Berlínem a spolkovou kancléřkou Angelou Merkel, což přinese kompromisní řešení v mnoha oblastech. Časem se ukáže, do jaké míry je Německo připraveno na reformní Macronovu politiku. Rittelmayer označil reformu EU jako velmi nutnou z důvodů řešení problému, jakými jsou nárůst populismu a neustálá debata na téma migrace.

Role států Visegrádské skupiny

Druhý panel na téma „Střední Evropa v EU - více koordinace nebo konfrontace?“ se zabýval rolí států Visegrádské skupiny uvnitř Evropské unie. Tomáš Strážay, vedoucí výzkumný pracovník ze Slovenské společnosti pro zahraniční politiku, vidí význam visegrádských států ze slovenského pohledu v tom, že jsou pro zemi z politického a hospodářského významu velmi důležité. Slovensko se chce ale v budoucnu zasadit - nezávisle na skupině V4 - o silnou Evropu, větší bezpečnost v EU a dobrá evropská řešení. Ágnes Vass, která je analytičkou EU-V4 Office v budapešťském Antall József Knowledge Centre, se domnívá, že regionální spolupráce jako například skupina V4 mají v EU velký význam. Maďarsko se pokouší svoji roli nejen v rámci EU, ale celosvětové nově definovat. A přitom využívá princip subsidiarity. Vass zdůraznila, že Maďarsko nyní stojí politicky velmi blízko Polsku a chce podpořit silné národní státy uvnitř EU. Jako třetí řečník v tomto panelu vystoupil ředitel Výzkumného centra Asociace mezinárodních otázek (AMO) v Praze Vít Dostál. Pro budoucnost České republiky v rámci států V4 by mohla být funkce mostu mezi státy V4 a dalšími členy EU. Momentálně je to ale složité, protože ČR není připravena změnit svoji důraznou pozici v otázce migrace.

České zájmy hájit v EU, nikoli proti EU

Poslední panel se věnoval otázce toho, co ČR může konkrétně nabídnout Evropské unii. Aleš Chmelař, státní tajemník pro evropské záležitosti, jasně řekl, že Česko může být oním mostem mezi Západem a Východem a tím pádem mít zásadní vliv na rozhodování v rámci EU. Podle Marka Mory, člena bankovní rady České národní banky, má Česká republika Evropské unii co nabídnout, ale musí být v budoucnosti připravenější činit kompromisy. Karolína Kottová, vedoucí politického oddělení na Zastoupení Evropské komise v Praze, se domnívá, že Česká republika musí být sebevědomější a musí změnit základní myšlenku své politiky - české zájmy se musí hájit v rámci Evropské unie, nikoli proti Evropské unii. Zároveň musí být připravena dělat kompromisní rozhodnutí, což je v tomto ohledu nevyhnutelné.

Sdílet

Agregátor obsahu

kontaktní osoba

Matthias Barner

Matthias Barner bild

Leiter des Auslandsbüros Vereinigtes Königreich und Irland

matthias.barner@kas.de +44 20 783441-19

comment-portlet

Agregátor obsahu

Agregátor obsahu