Asset-Herausgeber

Veranstaltungsberichte

Politologická reflexe českých parlamentních a prezidentských voleb

XIV. BRNĚNSKÉ POLITOLOGICKÉ SYMPOZIUM

Tématem tradičně největší české politologické konference - XIV. Brněnského politologického sympozia, které se konalo ve čtvrtek 22. března na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity - byly nejdůležitější události české politické scény posledního půlroku, a sice volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a prezidentské volby. Konference byla rozdělena do dvou panelů a zakončena kulatým stolem s názvem Kvalita demokracie v České republice, kde se hosté zamýšleli nad současným stavem a budoucím směřováním parlamentní demokracie v ČR.

Asset-Herausgeber

Stejně jako v minulých letech i letos tuto konferenci pořádal Mezinárodní politologický ústav Masarykovy univerzity ve spolupráci s Konrad-Adenauer-Stiftung.

V prvním panelu o parlamentních volbách zaznělo hned několik překvapivých informací. Roman Chytilek z Masarykovy univerzity například demonstroval, že voliči populistických stran se mohou výrazně lišit a vyvrátil tezi o populistickém voliči jako primárně nespokojeném občanovi. Například voliči ANO jsou v porovnání s voliči SPD vesměs spokojení občané. V následujícím příspěvku se brněnský politolog Otto Eibl zaměřil na komunikaci kandidátů na Facebooku. Z výzkumu, který provedl s kolegou Milošem Gregorem, vyplynulo, že i přes odlišné cílové skupiny se povaha příspěvků kandidátů výrazně nelišila a reflektovala jak kontaktní kampaň, tak i politický program. Ladislav Cabada z Metropolitní univerzity Praha prezentoval tezi, že pro české voliče jsou tradiční dělicí linie, na nichž se definují evropské politické strany, v zásadě nedůležité. Perspektivu volebního procesu pak na závěr panelu dodal Tomáš Lebeda z Univerzity Palackého, který ve svém výzkumu zjistil řadu závažných problémů a chyb během samotných voleb. Jednalo se jak o řadu technických a organizačních chyb ze strany Ministerstva vnitra a volebních komisí, jako například malou gramáž volebních lístků vedoucí ke špatnému dělení lístků a zvýšení počtu neplatných hlasů, tak i úmyslné podvody ze strany kandidujících osob u komunálních voleb.

Druhý panel se věnoval letošním prezidentským volbám a zahájil jej Jan Kysela z Univerzity Karlovy, který ve svém příspěvku konstatoval, že odborníci, kteří před zavedením přímé volby varovali před celou řadou možných potíží, měli vesměs pravdu. Uvedl, že fungování státní administrativy se touto změnou zhoršilo. Na Kyselův příspěvek navázal Jakub Šedo z Masarykovy univerzity a kritizoval způsoby nominace prezidentských kandidátů a apeloval na jejich řešení do příští volby. Miloš Brunclík z Univerzity Karlovy se s kolegou Michalem Kubátem věnoval vztahu přímé volby a postavení prezidenta v politickém systému. Dle jejich názoru zavedením přímé volby vzrostl konfliktní potenciál na české politické scéně. Doposud zažité konflikty byly nicméně spíše souhrou více faktorů. Panel uzavřel Lukáš Linek ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR. Linek rozebral především dopad televizních debat prezidentských kandidátů na volební účast. Došel k závěru, že klíčová byla především kritizovaná debata na TV Prima a podpora Andreje Babiše Miloši Zemanovi.

V kulatém stolu debatovali Vít Hloušek a Andrew Roberts z Masarykovy univerzity, Vladimíra Dvořáková z Vysoké školy ekonomické a Miroslav Novák z Vysoké školy CEVRO Institut. Diskutující se shodli, že proces změny, kterým prochází Česká republika, není v zásadě výjimečný. Neznamená to však, že bychom si neměli dělat ohledně současného vývoje starosti. Jako problém viděli především to, že český politický systém se nestačil dostatečně stabilizovat a aktuální výzvy mohou mít o to vážnější dopad na celou společnost.

Asset-Herausgeber

Symposium

comment-portlet

Asset-Herausgeber