Podrobnosti

Ve svých příspěvcích se účastníci konference věnovali aktuálnímu tématu energetické politiky EU, která v posledních letech prochází dynamickým vývojem.  

Současné energetické cíle jsou zásadně ovlivněny tlakem na snižování environmentální zátěže, zároveň čelí krizovým situacím, jako je zejména ruský útok na Ukrajinu a politizace dodávek ropy a plynu. 

Tato zásadní bezpečnostní krize se odehrává na pozadí probíhající dekarbonizace významných světových ekonomik, růstu vlivuČíny a počínajícího mocenskému soupeření v Indo-Pacifiku. 

První panel se otevřel politicko-ekonomickým tématem Green Dealu. Dirk Buschle (Energy Community) objasnil, co Green deal a jeho základní myšlenka znamená a jaká jsou od něj očekávání. Zároveň zdůraznil, co je na Green Dealu ještě důležité přehodnotit. Eliška Ullrichová (FSV UK) se podívala na schopnosti Evropské unie jako hybatele zelené tranzice a posuzovala u toho čtyři dimenze leadershipu. Otázkou zůstává, nakolik je EU schopná reálně získané znalosti dál předávat a být tak globálním leaderem v této oblasti. 

András Deák (Hungarian Academy of Science) se zaměřil na trh se zemním plynem. Ocenil rychlou reakci na přerušení dodávek plynu z Ruska v důsledku invaze na Ukrajinu. Evropa byla schopna rychle najít zdroje z jiných států a úplně se vyhnula obávanému nedostatku energií během uplynulé zimy. 

Tomáš Jungwirth Březovský (AMO) ve svém příspěvku nastínil dilemata, ve kterých se současná EU nachází. Ve své energetické politice se Evropa snaží balancovat ochranu domácího průmyslu s ochranou lokálního životního prostředí a zároveň s udržitelností a ochranou klimatu na globální úrovni. V neposlední řadě musí zohlednit také geopolitický rozměr a bezpečnost své kritické infrastruktury a dodavatelských řetězců.  

Následovala otevřená debata a kulatý stůl. V něm se účastnice zaměřily na koncepci evropské energetické politiky, každá ze svého odbornostního úhlu pohledu.  

Lenka Kovačovská (FMV VŠE) se domnívá, že krizi na Ukrajině namůžeme považovat za příčinu aktuálních problémů, spíše se znovu otevřela otázka geopolitky a nastolení strategických partnerství. Na to navázala Petra Kuchyňková (FSS MUNI) s otázkou, jak má EU tedy pokračovat s východním partnerstvím. 

Aneta Zachová (Euractiv) otevřela téma, jak reálně EU vyřeší energetické vakuum a především, jak budou ambiciózní plány EU přijaté a aplikovatelné jednotlivými členskými státy. Velkou roli podle ní budou hrát i blížící se volby do Evropského parlamentu v červnu 2024. Aktuálně můžeme sledovat rozdílné pohledy států EU na cenový strop energií. Zároveň se státy EU již nyní pomyslně dělí na ty, které míří k „zeleným zdrojům” a na ty pomalejší, ke kterým se svými 15 procenty energie z obnovitelných zdrojů patří i ČR. 

Lenka Kovačovská (FMV VŠE) navázala další kritickou otázkou evropských národních podniků, které jsou kvůli své velikosti v nevýhodném postavení oproti velkým podnikům zejména z USA. Z jejího pohledu by mohlo být řešením přeshraniční spojování evropských firem. 

Všichni účastníci konference diskutovali o aktuálním stavu a výzvách energetické bezpečnosti Evropské unie a dopadech geopolitických změn na pozici EU. Velmi často tak bylo skloňované téma geopolitického směřování, kdo ho má určovat a jak zohledňovat různě nastartované změny v jednotlivých členských státech, tak aby byla EU konkurenceschopná, a přitom schopná vypořádat se s rostoucím napětím ve světě.