Příspěvky k akcím

„Udržitelný rozvoj VI. – 30 let od Schengenské úmluvy aneb Evropa bez hranic“

od Milan Šimůnek

Konference na Vysoké škole evropských a regionálních studií v Českých Budějovicích

Ve dnech 26.3.-27.3.2015 proběhla v Českých Budějovicích pod záštitou představitelů jihočeského regionu - hejtmana Jihočeského kraje Mgr. Jiřího Zimoly a primátora Statutárního města České Budějovice Ing. Jiřího Svobody, mezinárodní vědecká konference na téma „Udržitelný rozvoj VI. – 30 let od Schengenské úmluvy aneb Evropa bez hranic“, jež volně tématicky navázala na minulou konferenci z roku 2014 „Udržitelný rozvoj V. – Udržitelný rozvoj 10 let po vstupu České republiky do Evropské unie“.

Konference tak již pošesté pokračuje v tradici konferencí a diskusních setkání věnovaných udržitelnému rozvoji v kontextu významných a aktuálních evropských témat:

  • v roce 2013 „Udržitelný rozvoj IV. – Regionální politika a udržitelný rozvoj Evropské unie v programovacím období 2007-2013 a perspektivy rozvoje 2014-2020“,
  • v roce 2012 „Udržitelný rozvoj III. – Funkce moderního evropského státu: rozkvět nebo úpadek ve prospěch soukromého sektoru?“,
  • v roce 2011 „Udržitelný rozvoj v podmínkách ekonomické krize“,
  • v roce 2010 „Udržitelný rozvoj v evropských regionech“.
Organizátoři konference chtěli v roce 2015 připomenout 30. výročí podpisu Schengenské úmluvy neboli smlouvy o postupném rušení kontrol na společných hranicích. Primárním cílem konference bylo zhodnocení významu a dopadů „Evropy bez hranic“ z hlediska právního, socioekonomického, ale i bezpečnostního a politologického, neboť Schengen byl až donedávna považován za jeden z největších úspěchů evropské integrace. V posledních letech však byl koncept volného pohybu osob značně nabourán - například v roce 2009 Slovensko odepřelo maďarskému prezidentovi vstup na své území, v červenci 2011 Dánsko dočasně obnovilo hraniční prohlídky v rámci potírání přeshraniční kriminality, Švýcarsko v roce 2012 omezilo imigraci z osmi nových zemí EU včetně Česka, v roce 2014 v referendu Švýcaři rozhodli o zavedení imigračních kvót k omezení počtu přistěhovalců, Rumunsko s Bulharskem i po splnění podmínek neúspěšně žádají o vstup do Schengenského prostoru apod. Jedním z hlavních témat v diskusi byla i volební účast v posledních volbách do Evropského parlamentu v roce 2014, kdy volební účast byla opět mnohem nižší ve srovnání s volbami do národních parlamentů.

Konferenci pořádala obdobně jako v minulých letech Vysoká škola evropských a regionálních studií v Českých Budějovicích ve spolupráci s nadací Konrad-Adenauer-Stiftung Prag, Jihočeským krajem, Statutárním městem České Budějovice a Jihočeským muzeem v Českých Budějovicích. Nově se partnerem konference stal i Evropský region Dunaj-Vltava. Konference byla dále podpořena Eurocentrem České Budějovice, informačním střediskem Europe Direct České Budějovice a Oberbank. Mediálním partnerem akce byl Deník (Českobudějovický deník), který o konferenci podrobně informoval v regionálním tisku.

Kromě významných evropských událostí se organizátoři konference rozhodli druhý den konference v rámci jedné sekce připomenout i významná česká výročí, v roce 2014 to bylo ve spolupráci s Jihočeským muzeem připomenutí 25 let od Sametové revoluce, na což organizátoři v roce 2015 navázali tematickou sekcí „Československo a první svobodné volby v roce 1990“ v rámci výzkumného projektu Grantové agentury ČR „Průběh Sametové revoluce ve vybraných městech Jihočeského kraje v komparativní perspektivě“.

Konference byla určena pro odbornou veřejnost, studenty, pracovníky veřejných institucí, neziskových organizací i představitele soukromého sektoru. Cílem konference bylo zejména:

1. Zhodnotit aktuální situaci, problémy a výzvy Evropské unie 30 let od Schengenské úmluvy (institucionální reformy, různé představy o budoucnosti EU, obavy z dalšího rozšiřování EU, narušování 4 základních svobod EU (zejména volného pohybu osob), vnitřní a vnější bezpečnost EU, regionální rozvoj evropských regionů apod.).

2. Identifikovat a analyzovat možnosti dalšího kvalitativního i kvantitativního rozvoje životní úrovně občanů ČR a jiných států EU z hlediska současného ekonomického vývoje.

3. Postihnout základní trendy a prognózovat scénáře budoucího vývoje ČR a dalších států v rámci Evropské unie (vstup do Schengenu, zavedení eura, čerpání ze strukturálních fondů, dopady protiruských sankcí na ekonomiku, energetická bezpečnost apod.).

Konference se setkala s mimořádným zájmem, proto proběhla kromě plenárního zasedání v celkem 8 sekcích, což si vyžádalo zajištění dalších prostor mimo Krajský úřad Jihočeského kraje:

I.Socioekonomické aspekty udržitelného rozvoje – sekce A – 26.3.2015 (Krajský úřad Jihočeského kraje),

II.Socioekonomické aspekty udržitelného rozvoje – sekce B – 26.3.2015 (Krajský úřad Jihočeského kraje),

III.Bezpečnostní aspekty udržitelného rozvoje – sekce A – 26.3.2015 (DK Metropol),

IV.Bezpečnostní aspekty udržitelného rozvoje – sekce B – 26.3.2015 (DK Metropol),

V.Politologické aspekty udržitelného rozvoje – 26.3.2015 (Krajský úřad Jihočeského kraje),

VI.Environmentální aspekty udržitelného rozvoje – 26.3.2015 (VŠERS),

VII.Československo a první svobodné volby v roce 1990 – 27.3.2015 (Krajský úřad Jihočeského kraje),

VIII.Udržitelný rozvoj z pohledu studentů – zvláštní studentská sekce pro studenty bakalářského a magisterského studia – 27.3.2015 (VŠERS),

Po skončení prvního dne konference byla pro účastníky uspořádána od 18:30 hodin večeře a následně neformální setkání v prostorách Střední a Vyšší odborné školy cestovního ruchu, Fráni Šrámka 9/1216 v Českých Budějovicích.

Konference se zúčastnilo kromě širší laické i odborné veřejnosti více než 150 aktivních účastníků nejen z České republiky, ale i Slovenska, Německa, Rakouska, Polska, Řecka a Ruska a Ukrajiny. Z nejvýznamnějších účastníků konference lze jmenovat například J.E. pana Dr. Ferdinanda Trauttmansdorffa, mimořádného a zplnomocněného velvyslance Rakouské republiky v České republice, Dr. Haralda Fichtnera, primátora bavorského města Hof, Romanu Sadravetz, vedoucí kanceláře Evropského regionu Dunaj-Vltava, plk. Ing. Michala Kubáta, ředitele Celního úřadu pro Jihočeský kraj a další. Kromě aktivních účastníků participovalo na konferenci i několik desítek dalších posluchačů. Zájem je proti předcházejícímu ročníku cca o 18 % vyšší, zvýšil se počet aktivně vystupujících i pasivních účastníků konference.

Plenární zasedání 6. ročníku výroční konference Vysoké školy evropských a regionálních studií, o. p. s. zahájil svou zdravicí rektor VŠERS, o. p. s. doc. Dr. Lubomír Pána, Ph.D.. Ve své řeči pozdravil všechny účastníky konference, popřál jim plodná a přínosná jednání ať už v plenárním zasedání, či v jednotlivých sekcích a účastníkům, kteří přijeli na konferenci do Českých Budějovic ze vzdálenějších míst, rovněž popřál příjemný pobyt v krajském městě. Dále rektor VŠERS, o. p. s. předal 5 pamětních medailí připomínajících 750. výročí založení královského města České Budějovice.

Po rektorovi Vysoké školy evropských a regionálních studií, o. p. s. přistoupil k řečnickému pultu zástupce Konrad Adenauer Stiftung, spoluorganizátora konference, Dr. Werner Böhler. Promluvil o prioritách KAS, zejména o ekonomické spolupráci v rámci Schengenského prostoru. Zdůraznil, že Schengenská úmluva znamenala zrušení hranic uvnitř Evropské unie, což přineslo snazší, a tudíž větší mobilitu lidí, pracovních sil i studentských mobilit. Nicméně tyto klady doprovází podle dr. Böhlera rovněž zápory v podobě neustále se zvyšujícího počtu ilegálních přistěhovalců, ve stále větší míře se projevující obchod s drogami i další druhy kriminality. Otázku přistěhovalectví rozvinul dr. Böhler šířeji, věnoval se tématu ochrany lidských práv, připomněl, že Evropská unie nemůže přijímat neomezený počet uprchlíků, a zdůraznil, že ti uprchlíci, kteří prokáží odůvodnění svého útěku z domovské země, by měli dostat možnost v Evropské unii fungovat adekvátně jako regulérní občané, kteří se v EU narodili.

Jako další vystoupila v rámci plenárního zasedání konference zástupkyně Krajského úřadu Jihočeského kraje, Ing. Kateřina Pospíšilová, jež pozdravila účastníky konference jménem hejtmana Jihočeského kraje Mgr. Jiřího Zimoly a popřála všem hladký a zdárný průběh konferenčních jednání.

Zástupkyni Jihočeského kraje vystřídal následně za řečnickým pultem Jeho Excelence Ferdinand Trauttmansdorff, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Rakouské republiky v České republice, aby promluvil o politice sousedských vztahů, tedy politice evropské integrace. Mluvil o úspěších nové doby, avšak zmínil rovněž chyby, k nimž v průběhu let došlo. Pan velvyslanec navrhl řešení problémů spojených s evropskou integrací všestranně výhodnou přeshraniční politikou. V této souvislosti zmínil například společný výzkum či iniciativu regionů, jimž doposud bránily v rozvoji vzájemné spolupráce kompetenční překážky. Podle pana velvyslance zahrnuje úspěšná integrační politika nejen překonání hranic fyzických, ale také hranic kompetenčních. Zdůraznil, že na jeho komunikační a kompetenční úrovni se vlády snažily řešit problémy mezi sebou i v koordinaci s Bruselem. Brusel si zatím bohužel neuvědomuje ve svém legislativním procesu, že integraci nesmí brzdit, nýbrž podporovat. Cesta od podpisu jakékoli dohody k její realizaci je vždy dlouhá. Nejvíce a nejmarkantněji je to vidět v oblasti dopravy. Podle pana velvyslance se česká vláda dala správnou cestou, kterou ukazuje ostatním regionům tak, aby hranice opravdu neexistovaly. Dále Jeho Excelence pan velvyslanec poděkoval regionálním orgánům za to, že systematicky bojují proti organizovanému zločinu. Euroregiony jako orgány přeshraniční spolupráce fungují také dobře. Pan velvyslanec dále mluvil o trilaterálním setkání mezi zástupci regionů z České republiky, Německa a Rakouska v bavorském městě Furth im Wald, které vedlo k určitému pokroku v boření překážek a hranic. Správná cesta již byla nastolena, teď je třeba její kurz udržet. Je to cesta ke společné budoucnosti, kam můžeme dojít pouze úzkou vzájemnou spoluprací.

Jeho Excelenci vystřídal primátor města Hof Dr. Harald Fichtner. Mluvil o spolupráci regionů na severu Bavorska a na západě Čech, jejímž vyjádřením je smlouva mezi městy Cheb a Hof. To je podle primátora Fichtnera začátek přeshraniční spolupráce, zejména na kulturní úrovni. Dále připomněl, že jazyková bariéra postupně mizí, tedy alespoň na našem území (zejména v kultuře a gastronomii). Naopak v Bavorsku se čeština zatím příliš neprosazuje. Též připomněl, že je dobře, že se nenaplnily obavy z rozšíření kriminality po otevření hranic. Snad jen obchod s drogami začal narůstat, když vešla v platnost Schengenská smlouva. Nicméně primátor Fichtner zdůraznil, že se zavedením této smlouvy došlo k další, ještě užší integraci, což například mezi Němci vedlo k větší návštěvnosti českých památek a dalších krás České republiky. Jsme tedy na správné cestě i přes rozdílný vývoj v různých politických systémech.

Poté přistoupila k mikrofonu Romana Sadravetz z Euroregionu Dunaj-Vltava. Představila organizaci, v níž působí, a uvedla, jaké existují důvody pro spojení v rámci tohoto nadnárodního regionu. Je tu velký potenciál a mnoho silných stránek, hlavně stránka ekonomická. Euroregion Dunaj-Vltava je venkovská oblast rozložená mezi metropolemi: Mnichov, Norimberk, Linec a České Budějovice. Romana Sadravetz dále uvedla, jak tento euroregion vznikl. Nejprve přípravný tým analyzoval sítě, tematické oblasti, jimž bylo třeba se především věnovat, a potom bylo třeba zapojit vedoucí představitele jednotlivých oblastí do realizace myšlenky. Bylo tedy třeba kontaktovat hejtmany, starosty, primátory, aby mohla být vytvořena adekvátní organizační struktura organizace – od prezidentské kanceláře (prezidenta euroregionu) až po vedoucí každé z tematických oblastí. Vzniklo 7 pracovních skupin. Každý region převzal jednu z platforem a jmenoval vedoucí zodpovědné za tyto odborné oblasti. Zástupci platforem se setkávají dvakrát až třikrát ročně. Zabývají se konkrétními tématy a oblastmi zájmu. V závěru svého příspěvku seznámila paní Sadravetz přítomné s významnými událostmi, konferencemi a workshopy, konanými na podzim 2014.

Následně vystoupil plk. Ing. Bohumil Kubát, ředitel Celní správy Jihočeského kraje. Ten představil celní správu, řekl, že v celé České republice působí 6100 celníků i po zavedení Schengenské smlouvy. Připomněl, že celníci mají stále své opodstatnění, protože odbavují zásilky uvnitř Evropské unie. Mluvil i o státech, jež žádají o vstup do EU, nebo jej permanentně odmítají, protože takové země komplikují fungování i Evropské unie jako celku. Schengenská smlouva přinesla volný pohyb zboží, služeb a kapitálu, neexistují celní hranice, došlo k přesunutí kompetencí celní správy do jiných oblastí. Dále plk. Kubát uvedl několik příkladů ze současné práce celní správy, například odhalení nelegálního obchodu s tabletami, které se využívají k výrobě pervitinu. Uvedený nelegální obchod vede obvykle po trase Polsko-Česká republika-Německo. Jiným příkladem práce celní správy je odhalování nelegální migrace a nelegální zaměstnanosti.

Ředitele jihočeské pobočky celní správy posléze vystřídala za řečnickým pultem Kathrin Altmann z Euroregionu Šumava-Bavorský les, která zastoupila nepřítomnou Danu Biskup. Připomněla, že programy vzájemné spolupráce schválily trilaterálně vlády České republiky, Rakouska a Německa. Jedná se o spolupráci v oblasti vzdělání, ekonomickém sektoru a v sektoru investic. Během svého vystoupení zdůraznila, že je neustále třeba oslovovat nové a nové partnery, aby mohly být zahájeny nové společné projekty.

Posledním řečníkem v plenárním zasedání konference byl rektor Kremenčukské univerzity Michaila Ostrohradského prof. Zagirnyak. Ten mluvil především o vzdělávací soustavě Ukrajiny, vyjádřil přání, aby se vzdělávání na Ukrajině co nejvíce blížilo vzdělávacímu procesu v Evropské unii. Ve své prezentaci uvedl několik příkladů ekonomických programů, jež jsou realizovány na západních univerzitách např.: Münster, Heidelberg či Bristol, a srovnal je s podobnými programy, které jsou realizovány na jeho domovské univerzitě. Plenární zasedání následně uzavřel jeho řídící doc. JUDr. Roman Svatoš, Ph.D..

I v rámci ostatních 8 sekcí a multidisciplinárního pohledu dalších účastníků konference z řad politologů, ekonomů, bezpečnostních a jiných odborníků došlo nejen ke zhodnocení současného stavu a budoucích perspektiv ČR v rámci EU, ale i k podnětné diskuzi ohledně problematiky Schengenu, demokracie a společenských hodnot v evropském prostoru či ekonomicky tržního a ekologického orientovaného hospodářského systému, integrovaného do struktur společného vnitřního trhu EU. Diskuze díky ukrajinským a ruským zástupcům reflektovala i další aktuální témata, např. válku na Ukrajině, vztah Ruska k Evropské unii či aktuální situaci v zadluženém Řecku.

Závěrečným výstupem z konference bude 5 tematických kolektivních vědeckých monografií a sborník cca 150 autorů, které vyjdou na podzim roku 2015. Ambicí publikačního výstupu je, aby se monografie staly jedním z cenných příspěvků k rozpracování a dílčí konkretizaci praktických otázek spojených s členstvím ČR a dalších států v Evropské unii. Vzhledem k pozitivním ohlasům účastníků i partnerů konference byl již stano ven termín pro další ročník na 31.3.-1.4.2016, konference „Evropa čtyř svobod“ bude opět zaměřena na problematiku trvale udržitelného rozvoje v evropském prostoru a připomene 30. výročí podpisu Jednotného evropského aktu, jehož cílem bylo odstranění zbývajících překážek obchodu tak, aby do konce roku 1992 mohl vzniknout společný trh Evropských společenství (čili volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu).

Celkově lze hodnotit letošní ročník konference svým rozsahem, významem a závažností diskutovaných témat za velmi přínosný nejen pro aktivně vystupující účastníky, ale i pasivní účastníky konference, o čemž svědčí nejen setrvalý zájem účastníků o tuto konferenci, ale i jejich kladná zpětná vazba.

Ing. Jiří Dušek, Ph.D., předseda organizačního výboru konference

prorektor pro vědu, výzkum a rozvoj Vysoké školy evropských a regionálních studií, o.p.s.

Sdílet