V prvním diskuzním panelu o strategii Evropa 2020 hodnotil úspěšnost České republiky při plnění cílů této strategie Aleš Chmelař, hlavní ekonom evropské sekce Úřadu vlády ČR. Česká republika podle něj, až na vyjímky, plnění svých národních cílů úspěšně zvládá. Dále o problematice obnovení hospodářského růstu tentokrát v celé EU promluvil Jaroslav Klaška, poslanec KDU-ČSL, PSP ČR. Jako možnosti pro řešení překážek hospodářského růstu označil Junckerův investiční plán, strukturální změny ekonomik a rozpočtovou odpovědnost vlád států EU. Řešením současné krize se zabýval Zdeněk Kudrna, ekonom z Vídeňské univerzity. První část završil Aleš Michl, analytik, Raiffeisen Bank, který hovořil o otázce veřejných a soukromých investic a jejich potenciálu zvýšit ekonomický růst země.

Ve druhém panelu o efektech finanční pomoci v eurozóně byl Oldřichem Dědkem, vládním zmocněncem pro zavedení eura v ČR, představen tradiční průběh finanční krize. Poté se Susanna Vogt, ředitelka Konrad-Adenauer Stiftung v Atenách, zabývala efekty evropské finanční pomoci Řecku, kdy upozornila na politizaci záchranných programů, vedoucích k rostoucím volebním preferencím populistických stran. Důsledky finanční pomoci z právního hlediska prezentoval na konci tohoto panelu Vojtěch Belling, ředitel odboru Evropské unie a mezinárodních organizací, ČNB. Do právní a institucionální struktury EU se podle něj promítla nutnost rychlého řešení finanční krize.

Tématu „Euro a Evropa: jaká je jejich budoucnost?“ se věnoval třetí diskuzní panel. Mojmír Hampl, viceguvernér ČNB, jmenoval v rámci své prezentace příčiny současné finanční krize a také tři podmínky udržitelnosti eurozóny - zastavení regulačního tlaku na finanční sektor, potřebu parciálního snížení dluhového břemene z minulosti a uvědomění si důležitosti měnové politiky. Alexander Hobza, ekonom Generálního ředitelství Evropské komise pro ekonomiku a finanční záležitosti, poté hovořil o posilněné ekonomické governanci EU. Na jeho vystoupení o rozdílech ve vypořádání se s krizí v USA a v EU navázal Petr Zajíc, Senior Portfolio Manager, Pioneer Investments. Nižší míra osobní odpovědnosti dle něj vede k většímu zadlužování. K rychlému a efektivnímu řešení krize nevede nižší flexibilita rozhodování, jež se na rozdíl od USA v Evropě vyskytuje