Příspěvky k akcím

Česká a německá zahraniční politika - Společné zájmy a potenciál pro budoucí spolupráci

21. a 22. října se na Ministerstvu zahraničních věcí ČR konala konference „Německá a česká zahraniční politika v měnícím se mezinarodním prostředí“. Konrad-Adenauer-Stiftung organizovala tuto dvoudenní akci ve spolupráci s Ústavem mezinárodních vztahů v Praze.

Ekluzivně pro KAS Praha poskytli pozvaní němečtí poslanci Roderich Kiesewetter a Joachim Pfeiffer interview na téma nasazení v Afghánistánu a energetická politika. Rozhovory si můžete poslechnout na této stránce v němčině a přečíst v přiložených dokumentech v češtině.

Poslanci Spolkového sněmu odpovídali také na otázky pro Euroskop.cz. Na této stránce naleznete vpravo odkaz na interview s Joachim Pfeiffer na téma Hospodářská a finanční politika EU.

Konference byla zahájena Petrem Drulákem, ředitelem Ústavu pro mezinárodní vztahy, a Johannesem Haindlem, německým velvyslancem v České republice.

V první panelové diskuzi, řízené Petrem Drulákem, se věnovali Gerhard Sabathil (Evropská komise), Petr Gandalovič (Zahraniční výbor Poslanecké sněmovny), Hans-Joachim Falenski (zahraničněpolitický poradce frakce CDU/CSU ve Spolkovém sněmu), Jaroslav Kurfürst (zástupce vedoucího referátu pro bezpečnostní politiku, Ministerstvo zahraničních věcí ČR) a Martin Jeřábek (Západočeská univerzita v Plzni, Karlova univerzita v Praze) otázce, zda Lisabonská smlouva posiluje Evropu jako aktéra v mezinárodních vztazích. Zvláště pohled USA na Evropskou unii, stejně tak jako částečně chybějící identifikace občanů jako Evropanů, byly důležitými body diskuze. Řečníci poukazovali zejména na nutnost posílit postavení EU jako globálního hráče. Dalšími tématy diskuze byly Evropská služba vnější akce (ESVA), zavedená Lisabonskou smlouvou, a také otázka ustavení evropské armády.

Druhý den začala konference panelovou diskuzí na téma „Od krize eura k evropské hospodářské vládě? „Post-lisabonské“ období mezi prohlubováním, vnitřní diferenciací a oslabováním Evropské unie.“ Diskusi moderoval Pavel Mertlík (Raiffeisenbanhk, a.s.). Jako řečníci vystoupili Joachim Pfeiffer (člen německého Spolkového sněmu), Jaroslav Lobkowicz (člen Výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny ČR) a Vladimír Handl (Ústav mezinárodních vztahů v Praze). Bylo poukázáno na skutečnost, že dodržování často důležitých regulací, které jsou uváděny v různých smlouvách EU, není spolehlivě kontrolováno. Také téma reforem a jejich realizace bylo důležitým bodem diskuze. Dalším bodem, který není možné opomenout, je fakt, že členské státy vidí EU často z různých perspektiv. Pan Handl v této souvislosti zejména připravenost Německa ke kompromisům a jeho pragmatický přístup. Zároveň však podle něj v Německu chybí konkrétní vize budoucího vývoje Evropské unie. Všichni řečníci positivně hodnotily současné kroky Evropské centrální banky.

Po přestávce pokračoval program další panelovou diskuzí, kterou moderoval Patrick Kellerem (Konrad-Adenauer-Stiftung, Berlín) a jejíž tématem bylo „Afghánistán - největší výzva pro německou a českou bezpečnostní politiku?“. Jako řečníci vystoupili Roderich Kiesewetter (člen neměckého Spolkového sněmu), František Šulc (člen kabinetu Ministerstva obrany ČR) a Zdeněk Kříž (Masarykova univerzita v Brně).

Všichni řečníci se shodli na tom, že předání Afghánistánu stabilní vládě a stažení vojáků musí být hned napoprvé úspěšné. V této chvíli pro to ale nemůže být ještě stanoven žádný konkrétní termín, rozhodující je v této souvislosti také chování USA. Pan Kiesewetter kladl důraz zejména na nezbytnost koordinace vzájemných aktivit spojenců.

Po společném obědě následovala závěrečná panelová diskuze, kterou moderoval Hubertem Gehringem (ředitel Zastoupení KAS v Praze a Bratislavě). Řečníci Kai-Olaf Lang (Stiftung Wissenschaft und Politik), Jiří Čistecký (Ministerstvo zahraničních věcí ČR) a Miroslav Kunštát (Univerzita Karlova v Praze) se zabývali tématem „Česko-německá spolupráce v rámci EU a NATO“. Během diskuze bylo zjevné, že v České republice místy stále ještě vládne jistý euroskeptismus, který je ale stále častěji střídán pragmatismem. Zejména české předsednictví v Evropské unii přispělo ze změně pohledu české administrativy a zároveň ubylo výhrad českých občanů k evropské integraci. Dalšími diskutovanými tématy bylo také partnerství mezi Německem a zeměmi Visegrádu. Předpokladem pro úspěšnou spolupráci V4 a Německa je přitom pochopení vzájemných priorit a odbourání předsudků mezi všemi partnery.

Sdílet