Jiří Šedivý: Evropská strategická autonomie: iluze či imperativ?
Jiří Šedivý, bývalý ministr obrany ČR, velvyslanec ČR při NATO, náměstek generálního tajemníka NATO pro obrannou politiku a plánování a výkonný ředitel Evropské obranné agentury (EDA), označil strategickou autonomii Evropy za imperativ, jehož naplnění je však stále obtížnější. Za jeden z hlavních problémů považuje nedostatek jednotné politické vůle, patrný mimo jiné v kontextu politického vývoje v Německu a Francii.
Upozornil také na roztříštěnost poptávky evropského obranného průmyslu, výrazný nepoměr mezi investicemi do inovací v USA a EU a na otázku struktur velení a řízení vojenských sil v Evropě.
Jaroslav Naď: Trumpův paradox: jeho politika chaosu nakonec posílí Evropu
Jaroslav Naď, bývalý ministr obrany SR a předseda strany Demokrati, upozornil na riziko zpochybňování závazků vyplývajících z článku 5 NATO. Kritiku v této souvislosti směřoval nejen vůči Donaldu Trumpovi, ale také vůči slovenskému premiérovi Robertu Ficovi.
Naď dále varoval před reálnou ruskou hrozbou vůči strategickým podnikům na Slovensku. Některé útoky se podle něj podařilo překazit jen díky spolupráci spojeneckých zpravodajských služeb. Zdůraznil proto potřebu společného evropského postupu a omezení fragmentace obranného průmyslu.
V následné diskusi Šedivý a Naď poukázali na rostoucí roli Evropské komise v obranně-průmyslové spolupráci. Prostřednictvím finančních pobídek může podporovat spolupráci členských států i v situaci, kdy je politická vůle k hlubší integraci omezená.
Boris Kaliský: Připraveni na válku? Civilně-vojenská spolupráce a zkušenosti z Ukrajiny
Boris Kaliský, analytik Asociace pro mezinárodní otázky (AMO), se zaměřil na zkušenosti a lekce, které může Česko převzít z Ukrajiny v oblasti civilně-vojenské spolupráce. Jako klíčové oblasti vyzdvihl digitalizaci státní správy, bankovní sektor, energetiku, roli samospráv a centra pro trénink připravenosti občanů.
Téma podrobněji zpracovává policy brief„Learning from Ukraine: Strengthening Civil-Military Cooperation and Societal Resilience in Czechia“, který Boris Kaliský spolu s Pavlem Havlíčkem, Pavlínou Janebovou a Natiou Samkharadze připravil ve spolupráci AMO a Konrad-Adenauer-Stiftung. Co se Česko může naučit z ukrajinské odolnosti a civilně-vojenské spolupráce? [kas.de]
Oldřich Krpec: Vyzbrojování staré armády pro novou válku: hodnocení evropské reakce na válku na Ukrajině
Oldřich Krpec, docent na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií FSS MU, analyzoval zbrojní akvizice Německa a Polska po roce 2022. Zdůraznil, že evropské armády se musí připravovat na možnost konfliktu vysoké intenzity.
Na příkladu Německa ukázal, že samotný objem nových akvizic nemusí znamenat odpovídající růst vojenských schopností. Při zohlednění vyřazování starší techniky je podle něj nárůst německých vojenských kapacit menší, než by se mohlo na základě nových akvizic zdát.
Krpec zároveň rozlišil dva přístupy k modernizaci armád. Německo, Česko a Francie propojují zbrojní akvizice s průmyslovou politikou a podporou domácího průmyslu. Naproti tomu Polsko, Finsko, Ukrajina a pobaltské státy kladou větší důraz na rychlé posílení reálných obranných kapacit, přičemž zapojení domácího průmyslu není vždy rozhodujícím kritériem. Podle Krpce dosahuje tato druhá skupina při budování obranných kapacit lepších výsledků.