Jakou Evropu potřebujeme? - Kancelář Česko
Příspěvky k akcím
Úvodním slovem zahájil veřejnou debatu Matthias Barner, ředitel Zastoupení Konrad-Adenauer-Stiftung v České republice a na Slovensku. Veřejnou diskusi otevřel citátem od prvního německého spolkového kancléře Konrada Adenauera: „Evropská jednota byla zprvu snem hrstky, stala se však nadějí mnohých a v současnosti je nezbytností pro všechny.“ Ačkoliv toto tvrzení platí i dnes, je nutné si ho připomínat, a to zejména kvůli aktuálnímu vývoji a krizím. Brusel předložil Evropské komisi Bílou knihu s pěti scénáři reformy Evropské unie. Právě proto byla hlavní otázkou večera: Jakou Evropu potřebujeme vzhledem k současným výzvám?, na kterou od hostů získávala odpovědi moderátorka Pavlína Kvapilová.
EU je silná a úspěšná, ale potýká se s nedostatkem subsidiarity a priorit
Na začátku diskuse se řečníci krátce vyjádřili k současným výhodám a nedostatkům EU. Hans-Peter Friedrich, člen Německého spolkového sněmu a místopředseda frakce CDU/CSU zdůraznil, že Evropa, tak jak ji známe a kterou jsme po dlouhý čas mohli považovat za samozřejmou, je s ohledem na současný vývoj v nebezpečí. Protievropská nálada roste. Naposledy jsme to mohli zaznamenat během voleb ve Francii, a to u Marine Le Pen. Procesy uvnitř EU neprobíhají vždy hladce a princip subsidiarity není dostatečně naplňován. Příliš mnoho předpisů omezuje osobní odpovědnost, sebeurčení a rozvoj členských států.
Miroslav Kalousek, předseda TOP 09 uvedl, že se Evropa může ohlédnout zpátky na dlouhé období prosperity. Mezi spotřebiteli a podniky panuje optimistická nálada. Zvýšení spotřeby vede nejen k růstu ekonomiky, ale také k prosperitě společnosti. Evropa navíc prožila 72 let míru mezi členskými státy. Jako nevýhodu zdůraznil nedostatek transparentnosti v otázkách kompetencí a administrativních záležitostech. Podle názoru Ivana Štefance, člena Evropského parlamentu za slovenské Křesťansko-demokratické hnutí (KDH) a Výboru pro ochranu spotřebitelů a vnitřního trhu, je Evropská unie projekt, který se neustále vyvíjí. Jako jeho největší výhodu jmenoval mír. Evropa již není rozdělena a jejím cílem je dosáhnout konsensu. Navíc funguje vnitřní trh a měnová unie a díky tomu je euro druhou nejúspěšnější měnou na světě. Za nevýhody považuje nedostatečnou spolupráci mezi bezpečnostními službami, pomalu se rozvíjející digitalizaci a nedostatečnou koordinaci v energetice. Hlasům „zdola“ se podle něj nepřikládá dostatečný význam. Pavel Svoboda, člen Evropského parlamentu za KDU-ČSL a předseda Právního výboru zdůraznil, že se v minulosti podařilo dosáhnout mnoha věcí. Současný mír v Evropě není samozřejmostí, stačí si uvědomit, že se na celém světě vyostřují války a konflikty. Na rozdíl od částečného narušení vnitřního trhu („národní egoismus“, minimální mzdy) fungují mnohé jiné věci velmi dobře. Evropa zvládne mnohé výzvy, a to i takové, jakou byla například uprchlická krize, pokud bude spolupracovat.
Chybějící leadership
Pro Zsolta Csengera-Zalána, místopředsedu Výboru pro zahraniční věci a člena Národního shromáždění Maďarska (za stranu FIDESZ), je největší výhodou EU volnost pohybu osob, zboží a kapitálu. Schengenský prostor má nesmírnou hodnotu a zprostředkovává nám mnoho ekonomických výhod. Obchodování je jednoduché, rychlé a méně nákladné. Nikdo nemusí čekat celé hodiny s vízem a cestovním pasem na hranicích. Evropská myšlenka je dobrá, posiluje práva občanů, zlepšuje spolupráci, podporuje výzkum a vývoj, rozšiřuje obzory a podporuje mír. Zásadní problém vidí v subsidiaritě, v rozhodovacích mechanismech a v nedostatečném stanovování priorit. Miroslav Kalousek souhlasí: postrádáme politické vedení v čele EU. Evropská unie se tento nedostatek snaží kompenzovat administrativou, ale bezvýsledně, protože není přítomné politické odhodlání. Aby Evropská komise zvládla své úkoly, měla by se zaměřit na několik hlavních témat a vrátit více rozhodovacích pravomocí členským státům. Bez struktury a srozumitelnosti ztrácí Evropa důvěryhodnost. Zejména s ohledem na nedávné volby ve Francii a nadcházející volby v Německu je nezbytné, aby se i nadále usilovalo o dialog. Reformy jsou nezbytné, ale Zsolt Csenger-Zalán je skeptický, zdali je možné úspěšně spolupracovat s novým francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Pokud Německo a Francie nebudou kvůli rozdílným hospodářským zájmům táhnout za jeden provaz, nedojde v EU k žádnému pokroku.
Vícerychlostní Evropa již existuje, ale nevede z dlouhodobého hlediska spíše k rozdělení?
Druhá část diskuze se věnovala tématu „vícerychlostní Evropy“. Po Brexitu vzrostly požadavky na to, že se Evropa neobejde bez otevření více rychlostem. Čistě integrační rétorika již nedokáže udržet Evropu pospolu. Hans-Peter Friedrich dal jasně najevo, že Evropa má už dávno více rychlostí. Tak například pouze 19 z 28 států jsou součástí měnové unie a ne všichni jsou členy schengenského prostoru. To nemusí být nutně problém. Podle jeho názoru se Evropa nebuduje v Bruselu, ale dělají ji její občané. Přestože nebudou chtít jít všechny členské státy od začátku stejnou cestou, ale bude společný cíl, a nikdo ze členů nezůstane vyloženě stát na místě, může Evropa s více rychlostmi fungovat. Pavel Svoboda a Zsolt Csenger-Zalán měli na situaci jiný názor. Vícerychlostní Evropa není pro střední Evropu ani žádoucí, ani to není z dlouhodobého hlediska udržitelné, neboť by to vedlo k rozdělení Evropy. Z hlediska měnové unie byli ale hosté večera za jedno: i když euro nepřináší pouze výhody, nabízí dobrou perspektivu do budoucna. Usnadňuje obchod a rozvoj společné identity. Země, které ho dosud nepřijaly, jako například Česká republika a Maďarsko, jsou na to ekonomicky i politicky dobře připravené. Zsolt Csenger-Zalán nicméně zdůraznil, že v současné době nevidí důvod k tomu, aby se Maďarsko stalo součástí eurozóny. Maďarský forint by se mohl uhájit vůči euru. Vzhledem k daňovým otázkám a momentální nejistotě neuvažuje Maďarsko aktuálně o zavedení eura. Pavel Svoboda a Miroslav Kalousek jsou oproti tomu zavedení nové měny otevřeni. I když to znamená obětovat národní měnu, převažuje ekonomický přínos pro Českou republiku.
"Je potřeba znovu získat srdce Evropanů"
V poslední části se rozvinula podnětná debata s publikem. Závěrečnou otázkou bylo, co Evropa potřebuje, aby fungovala i v budoucnosti. Podle názoru Ivana Štefance potřebuje Evropa nové technologie, dobré propojení a vůli otevřít EU i těm zemím, které chtějí teprve vstoupit. Hans-Peter Friedrich zdůraznil význam jasného definování cílů a evropského vlastenectví. Kromě toho musejí být uskutečněny odvážné reformy. Pavel Svoboda je toho názoru, že Evropa postrádá lásku. Je potřeba znovu získat srdce Evropanů a nabýt pocitu jednoty. Potřebujeme evropskou kulturu vyvolávající emoce. Silná Evropa je založena na silných státech, míní Zsolt Csenger-Zalán. Přál by si zlepšení rodinné politiky a větší návaznost na křesťanské základy evropské kultury. Na závěr zdůraznil Miroslav Kalousek význam komunikace a správného začleňování. Podle jeho názoru je to jako s manželstvím. Jsou v něm náročné chvíle, které jsou obtížné a ve kterých by se člověk nejraději s tím druhým rozvedl. Ale jsou zde i dobré okamžiky a ten pocit, že není člověk na všechno sám. Proto by neměl člověk nikdy přestat pracovat na společném evropském projektu.
