Akci pořádal Mezinárodní politologický ústav MUNI FSS ve spolupráci s Konrad-Adenauer-Stiftung. Konference se zaměřila na vývoj v Německu po parlamentních volbách a jeho vliv na evropskou i domácí politiku. Program tvořily čtyři konferenční příspěvky, a závěrečný kulatý stůl. Čtyři odborné příspěvky se zaměřily na vnější postavení Německa, migraci, zahraničněpolitický obrat (Zeitenwende) a ekonomickou situaci.
Diskusní bloky mezi příspěvky moderovala Martina Beránková (KAS). Konferenci otevřel Vratislav Havlík z FSS MUNI s příspěvkem o roli Německa v Evropě. Upozornil na rozpor mezi vysokými očekáváními, která jsou na Německo kladena, a jeho reálnou schopností tato očekávání naplnit. Kriticky se přitom vyjádřil k mediálnímu obrazu německého kancléře coby „mesiáše“, jenž má být schopen vyřešit každou krizi.
V souvislosti s tím otevřel také otázku německé konkurenceschopnosti, která je často zmiňována jako klíčová pro stabilitu Evropy, avšak naráží na vnitřní neakceschopnost a váhavost Berlína v konkrétních rozhodnutích, což podtrhuje napětí mezi očekáváním silného lídra a realitou, která je spíše zdrženlivá a diplomatická.
Zuzana Lizcová (AMO, FSV UK) navázala příspěvkem věnovaným migraci v německé veřejné debatě. Zaměřila se na přetrvávající mýty, které jsou často přiživovány médii – například o nadměrné kriminalitě migrantů či ohrožení sociálního systému. Upozornila přitom na zásadní rozdíl mezi vnímáním veřejnosti a realitou, kdy je Německo dlouhodobě řazeno mezi dvacet nejbezpečnějších zemí světa. Věnovala se také mylné představě o možnosti „uzavřít hranice“, přičemž zdůraznila, že Německo jako právní stát musí postupovat v mezích zákona a v souladu se svými mezinárodními závazky.
Jana Urbanovská z FSS MUNI se věnovala konceptu Zeitenwende (bodu zlomu) v německé zahraniční politice. Zaměřila se na překážky, které brání jeho skutečné realizaci – od slabé a nejednoznačné komunikace kancléře Scholze, přes vnitrokoaliční neshody až po omezené f inanční prostředky. Upozornila také na roli byrokracie, která často zpomaluje potřebné procesy, a na hluboce zakořeněnou kulturu zdrženlivosti, jež komplikuje rychlé a rozhodné kroky na mezinárodní scéně.
Ekonomický pohled přinesl Libor Žídek z Katedry ekonomie MUNI. Připomněl, že Německo je klíčovým obchodním partnerem České republiky, kam směřuje přibližně 30 % českého exportu. Zdůraznil tak strategický význam Německa pro českou ekonomiku. Ve svém vystoupení podtrhl historickou odolnost německé ekonomiky a připomněl, že i přes aktuální obtíže jde stále o „problémy bohatého světa“ – Německo má jedno z nejvyšších HDP na obyvatele, a přestože čelí výzvám, jeho hospodářské základy zůstávají silné.
Kulatého stolu se zúčastnili Tomislav Delinić (ředitel zastoupení Konrad-Adenauer-Stiftung v ČR), Zuzana Zavadilová (novinářka a analytička zaměřená na německou politiku) a Oldřich Krpec (politolog z FSS MUNI). Diskuse se věnovala tématům vnitropolitické polarizace, energetické politiky, postavení Německa v rámci Evropské unie i jeho roli v globálním kontextu V diskusi byla kritizována politika Německa, která se soustředila na spolupráci s mimoevropskými zeměmi a oslabovala evropskou suverenitu.
Účastníci se shodli, že Německo čelí strategické nejistotě a vnitřnímu polarizaci. Pozornost byla také věnována potřebě obnovit debatu o jaderné energii a přehodnotit Green Deal, který místo posílení konkurenceschopnosti vedl k rigidní energetické politice. Dále se diskutovalo o posílení role Německa v evropské obraně. V souvislosti s migrací byla kritizována nerovnost v právním státě, která přispívá k polarizaci společnosti.
Závěr debaty zdůraznil potřebu správné integrace migrantů pro udržení sociální stability. Podle diskutujících je klíčové do budoucna překonat vnitřní rozdíly v německé společnosti a obnovit důvěru občanů ve státní instituce. Současně je nutné posílit schopnost Německa hrát aktivní roli v evropské bezpečnostní politice