Zástupci jak z České republiky, tak ze Spolkové republiky Německo, představili jejich vize prosazení Průmyslu 4.0 a upozornili také na změny, které pro hospodářství i společnost může přinést.

„Průmysl 4.0 – digitalizace a propojení veškeré produkce v podniku – bude představovat hlavní změnu v obchodních modelech,“ pronesl Dr. Werner Böhler, ředitel zastoupení Konrad-Adenauer-Stiftung Praha, při svém slavnostním zahájení konference. Ve svých úvodních slovech zmínil jak obavu z možnosti zmizení z trhu již etablovaných firem kvůli digitalizaci a větší konkurenci, možnost nahrazení normálních pracovních vztahů různými novými formami zaměstnání nebo samostatné výdělečné činnosti, a v neposlední řadě důležité téma kybernetické bezpečnosti. Na druhou stranu ale zdůraznil, že dostanou příležitost inovativní technologie a projekty, a tím také nové firmy, hlavně startupy. Vznikne zde také nový velký úkol politiků, aby zajistili vhodný regulační rámec, dle jeho slov „digitální sociálně tržní hospodářství“, na evropské i globální úrovni. Na jeho proslov navázal viceprezident ČNOPK Ing. Pavel Roman, MBA, který také zdůraznil, že politiku, společnost i hospodářství čekají velké změny. Z tohoto důvodu si komora pro rok 2015 zvolila téma „Průmysl 4.0 – rEvoluce probíhá“ s podtitulem „Když ve vzduchu visí rEvoluce, je nejvyšší čas jednat – pokud se chceme podílet na jejím utváření.“

V úvodních projevech, které měly zodpovědět otázku „Proč potřebujeme Průmysl 4.0?“ se ujali slova Ing. Eduard Muřický - náměstek ministra průmyslu a obchodu ČR, a Lukas Neuhaus - vedoucí kanceláře poslance Spolkového sněmu Michaela Kretschmera. Eduard Muřický zahájil svoji řeč důrazem na fakt, že úspěšné zvládnutí 4. průmyslové revoluce posílí konkurenceschopnost České republiky a nepřihlášení se k tomuto konceptu by ČR přineslo zaostávání za světem a negativní důsledky na každodenní život. Nastínil mimo jiné, jaké jsou výzvy a předpoklady Průmyslu 4.0 v ČR, a představil Národní iniciativu Průmysl 4.0, která toto téma rozpracovává pod vedením prof. Vladimíra Maříka. Lukas Neuhaus, který se na poslední chvíli konference zúčastnil jako náhrada za nemocného poslance Spolkového sněmu Michaela Kretschmera, se zabýval otázkami vývoje pracovního trhu. Uvedl, že je možné předpokládat, že některá povolání zcela jistě zmizí či se změní, na což ale nemůže být automaticky nahlíženo jako na ztrátu pracovních míst.

V politickém panelu, jehož tématem bylo „Realizace koncepce Průmysl 4.0 v ČR – úkol pro politiku!“ a „Současný stav a vize v ČR“, se představili Prof. Ing. Vladimír Mařík, Dr.Sc. - ředitel CIIRC ČVUT Praha, Ing. arch. Jaroslav Klaška – člen Hospodářského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, RNDr. Martin Bunček, Ph.D. – místopředseda Technologické agentury ČR a Prof. Ing. Michael Valášek, DrSc. – děkan Fakulty strojní ČVUT Praha. Vladimír Mařík uvedl, že mezi hlavní technologické vize Průmyslu 4.0 je počítačovým propojením vytvořit inteligentní distribuovanou síť různorodých entit. Propojením internetu věcí a internetu služeb dojde k vytvoření kyberneticko-fyzického prostoru, který je velmi složitý. Jako vedoucí Národní iniciativy Průmysl 4.0 představil komplexní dokument této iniciativy, který má být v březnu 2016 projednán vládou ČR včetně akčních plánů. Jaroslav Klaška zdůraznil, že revoluce již dávno přišla a je možné ji pozorovat při komunikaci mezi lidmi, při obchodu, zábavě, ale i umění. Základem pro Průmysl 4.0 je rychlý internet, aby bylo možné sledovat cíl, kterým je udržet a posílit konkurenceschopnost ČR.

V druhé části s názvem „Úspěšné projekty Průmyslu 4.0 – příklady nejlepších zkušeností podniků“ se u kulatého stolu sešli zástupci německých i českých firem, Prof. Ing. Oliver Herkommer – předseda představenstva Ingenics AG, Ulm, Dipl.-Ing. Arnd Schirrman – expert pro servis a logistiku Airbus Group Innovations, Hamburk, Ing. Jiří Kabelka – předseda představenstva DEL a.s, Praha a Ing. Pavel Vydra – jednatel a technický ředitel MODELÁRNA LIAZ spol. s.r.o, Liberec. Všichni účastníci představili své firmy a jejich možné začlenění Průmyslu 4.0 do jejich výroby.

Celé konferenci přihlíželo zhruba 180 účastníků a zajisté přinesla nové poznatky v oblasti koncepce Průmysl 4.0. Účastníci debaty se mimo jiné zaměřili na roli státu při utváření čtvrté průmyslové revoluce a zdůraznili, že je nutné, aby stát vytvořil rámcové podmínky, které zajistí, aby malé a střední podniky nezůstaly ve vývoji pozadu. Štiřínské rozhovory přinesly také zajímavé srovnání koncepce Průmysl 4.0 v České republice a Spolkové republice Německo, jak v teoretické, tak praktické rovině.