Od března 2020 otřásá Evropou pandemie koronaviru. Pro předsedu Evropského parlamentu Davida Sassoliho je to „nejhlubší krize v dějinách Evropské unie“, protože zasáhla zejména ty nejslabší. Platí to o mnoha lidských osudech. Pandemie má však za následek také „zásadní prohloubení nerovností mezi členskými státy“. Podle Sassoliho si Evropská unie díky krizi „jasně uvědomila, že když se jedna země zhroutí nebo krizi nezvládne, tvrdě to dopadne i na všechny ostatní“. Proto byla poskytována masivní finanční pomoc, EU rozvolnila pravidla upravující státní podpory a pozastavila platnost paktu stability a růstu. Protože „nedostatek solidarity je pro Evropu smrtelnou hrozbou“, citoval Sassoli bývalého francouzského ministra hospodářství a financí Jacquese Delorse.

„Spolupráce v Evropě musí být mnohem těsnější“

Předseda Konrad-Adenauer-Stiftung prof. dr. Norbert Lammert spatřuje dokonce určitou nutnost silnější evropské integrace: „S ohledem na globální rozložení sil nelze pochybovat o tom, že spolupráce v Evropě musí být mnohem těsnější.“ I pandemie koronaviru „jednoznačně ukazuje, že tváří v tvář globálním výzvám si evropské státy mohou zachovat schopnost utvářet politiku pouze tehdy, pokud budou svoji suverenitu sdílet a využívat společně.“ Politik, kde by to bylo možné, je dost:  politika ochrany klimatu, rozvojová pomoc nebo společná zahraniční a bezpečnostní politika, zdůraznil europoslanec a předseda delegace CDU/CSU v Evropské lidové straně Daniel Caspary, který po projevu předsedy Sassolise diskutoval s mladými studenty z celé Evropy. „Posilujme Evropu v tom, v čem je jedna země příliš slabá,“ žádal poslanec Evropského parlamentu. Caspary si přál Evropu, která bude vedle Číny a USA „třetím hlasem, který je nutné brát vážně“.

„Potřebujeme více vládnout na celoevropské úrovni“

Současná krize podle předsedy Sassoliho ještě více ukazuje, jak rychle se může svět změnit, a to znamená nevyhnutelnost posílení evropské demokracie: „Potřebujeme více vládnout na celoevropské úrovni a všichni musíme vyvíjet úsilí tímto směrem.“ Protože koronavirová krize není jedinou krizí, které Evropa čelí. Ekologická udržitelnost se řadí mezi nejvyšší priority, jak dokládá Zelená dohoda pro Evropu, kterou oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen v desátém projevu o Evropě v roce 2019. Proč by neměla jít EU zbytku světa příkladem se svou klimatickou politikou stejně jako prosazováním svobody, demokracie a základních hodnot? Předseda Sassoli se domnívá, že naše společná vize je „předmětem obdivu i závisti“.

„Znovu objevit duši evropského projektu“ konferencí o budoucnosti Evropy

Fungující evropskou demokracii, která umí využívat přiměřené prostředky a účinně jednat, přesně to by měla podle Sassoliho definovat konference o budoucnosti Evropy. Studenti si po projevu předsedy Sassoliho během diskuze stěžovali, že právě diskurz o těchto otázkách byl v uplynulých měsících zanedbáván v důsledku opatření proti šíření koronaviru a že by se mohla zásadně zlepšit komunikace mezi institucemi EU a jejími občany. Vyjádřili přání, aby členské státy lépe informovaly o úspěších EU, aby Evropa zaujala průkopnickou roli v ochraně klimatu a evropská vize pronikla až k občanům. Zdá se, že právě v tom již EU vyslechla mladší generaci, protože přesně to si od konference o budoucnosti Evropy slibuje i předseda Evropského parlamentu. Cílem této konference je totiž společně s občany „znovu objevit duši evropského projektu“.

Na kompletní záznam akce v angličtině se můžete podívat v tomto videu. 

Projev o Evropě je společnou akcí Konrad-Adenauer-Stiftung, Stiftung Mercator a Stiftung Zukunft Berlin.