Agregátor obsahu

Příspěvky k akcím

ADENAUER FORUM „Parlamentarismus v krizi aneb Je možné reformovat parlamentní demokracii?"

Dne 27. listopadu se v pražském Corinthia Hotelu uskutečnila slavnostní konference ADENAUER FORUM, pořádaná zastoupením Konrad-Adenauer-Stiftung v Praze. Pozvání k diskuzi o velmi aktuálním tématu krize parlamentarismu přijaly přední osobnosti české a slovenské politické scény – bývalá premiérka Vlády SR prof. PhDr. Iveta Radičová, Ph.D a předseda TOP 09, bývalý ministr zahraničních věcí ČR Karel Schwarzenberg.

Agregátor obsahu

Za přítomnosti 130 účastníků konferenci zahájil úvodní řečí Dr. Werner Böhler, ředitel zastoupení KAS v Praze. Upozornil na to, že ačkoli jsou již demokracie a mír v Evropě často považovány za samozřejmost, jedná se ve skutečnosti o unikátní období evropských dějin, které není jen zásluhou ekonomických úspěchů tržního systému, ale také politiky a jejího vlivu na demokratický pořádek.

Pro střední Evropu je spíše typická parlamentní demokracie, která umožňuje spravedlivé zastoupení širokému spektru názorů, je ale také méně stabilní a ke správnému fungování vyžaduje politickou vyspělost společnosti. Bez demokratů se může demokracie snadno znovu stát autoritativním režimem. Proto je nezbytný systém vzdělávání občanů, který podporuje demokratické hodnoty, aktivní participaci v politice, kritické myšlení a nakonec i tvorbu vlastního politického světonázoru založeného na racionálních argumentech. Pro takový systém občanského vzdělávání sice stát musí vytvořit správné podmínky, jeho samotný obsah by ale již měl být záležitostí občanské společnosti.

Werner Böhler připomněl, že Česká republika může navázat na tradici Tomáše Garrigue Masaryka, který z vlastní iniciativy podporoval politický dialog a vzdělávání. Průzkum agentury STEM z roku 2012 ukazuje, že pouze 25% občanů ČR je spokojeno s demokracií (v Německu 68%), což činí z tématu krize parlamentarismu velmi aktuální otázku.

Své chápání současného stavu české a slovenské společnosti a politiky následně představila prof. Iveta Radičová. Ve své řeči pojmenovala celou řadu problémů, kterým obě společnosti čelí. Klientelismus, nefunkční právní stát, korupce, netransparentní přerozdělování veřejných zdrojů a prohlubující se propast mezi zákonem a spravedlností jsou jen některé z jevů, které ukazují, že pouhé vytvoření demokratických institucí samo o sobě nevede k fungující demokracii a spravedlnosti. Podle prof. Radičové se také čím dál tím více prosazuje chápání demokracie jako vlády většiny, kde vítěz bere vše, a vytrácí se snaha a schopnost dosáhnout konsenzu. Černobílé vidění světa a konflikty pak vytvářejí podmínky pro různé druhy extremismů a nezdravý nacionalismus.

V současném stav pak společnost musí čelit zejména 3 výzvám, které jsou navzájem velmi úzce propojené: budování národní identity a legitimity, selhání státu a jeho institucí a selhání společnosti jako takové včetně médií.

Tradiční hodnoty jako svoboda jednotlivce jsou nahrazeny hodnotami bezpečnosti, sociálních jistot a životní úrovně. Zároveň probíhá silná medializace politiky, která neprospívá dlouhodobým řešením problémů. Politické kampaně jsou založené především na slibech a vytvoření obrazu společného nepřítele, a to za účelem co největší mobilizace voličů. Demokracie se stává velmi personifikovanou a většina voličů se nerozhoduje podle skutečného programu politických stran. Prof. Radičová také kritizovala politické strany za to, že nejeví známky sebekritiky a odmítají zodpovědnost za svá vlastní rozhodnutí.

Potřebu společenské proměny následně ve svém projevu vyjádřil také Karel Schwarzenberg. Za hlavní příčiny krize parlamentarismu v České republice označil kromě padesátileté historie totalitních systémů, jejichž výchova potlačuje schopnost převzít odpovědnost za sebe sama, také charakter českých politických stran. Na rozdíl od západní Evropy nejsou české politické strany postaveny na pevných tradicích a ideových základech, postrádají politickou kulturu a jedná se spíše o družiny lidí vytvořené kolem silných osobností. Podobná situace ovšem podle Schwarzenberga panuje také na Slovensku, v Polsku či Maďarsku.

Karel Schwarzenberg vyzdvihl roli občanské společnosti ve vytváření politiky a za hlavní hybatele možné společenské proměny označil občany samotné. Jako pozitivní inspiraci uvedl jednu z nejhlubších politických změn v západní Evropě - rok 1968, který odstartoval celou řadu společenských procesů, díky nimž mohla být posílena kontrola moci, proběhlo řádné vypořádání s minulostí a například v Německu vyústily události mimo jiné ve vzniku hnutí Zelených. Přestože měla tehdejší studentská revoluce také své stinné stránky, v dlouhodobém měřítku přetrvaly jednoznačně její pozitivní dopady.

Závěrečná diskuze, moderovaná Martinem Ehlem z Hospodářských novin, se mimo jiné věnovala problémům středoevropských politických stran a roli volebního systému v parlamentní demokracii. Projevy všech řečníků ale ukázaly, že jediným řešením současné krize parlamentarismu je především dlouhodobá proměna naší společnosti ve společnost politicky aktivní, zodpovědnou, tolerantní a demokratickou.

Sdílet

Agregátor obsahu

comment-portlet

Agregátor obsahu

Agregátor obsahu

o této sérii

Nadace Konrada Adenauera, její vzdělávací workshopy, vzdělávací centra a zahraniční kanceláře nabízejí ročně několik tisíc akcí na různá témata. O vybraných konferencích, akcích, sympóziích atd. informujeme aktuálně a exkluzivně pro vás na www.kas.de. Zde naleznete kromě obsahového souhrnu i další materiály jako jsou obrázky, texty přednášek, video nebo audiosestřihy.

informace o objednání

erscheinungsort

Tschechische Republik Tschechische Republik