Výzkumný projekt je prvním svého druhu, který zkoumal názory osob formulujících českou evropskou politiku nebo majících na její formulování vliv. Českým politikům, novinářům, státním úředníkům a expertům bylo položeno 27 otázek, mimo jiné k roli České republiky v EU, hospodářským a institucionálním aspektům evropské integrace a partnerům v evropské politice. Výzkumný tým z AMO a z KAS tvořili Vít Dostál, Alena Falathová, Filip Chráska, Tomáš Karásek, Viera Knutelská, Ondřej Kováč a Petra Pejchová.

Hlavní závěry, jež analýza přinesla, jsou následující:

•Schopnost Česka formulovat a prosadit vlastní zájmy v EU se bude v následujících deseti letech zlepšovat. Podle názoru české politické elity nebylo Česko doposud ve stavu své zájmy formulovat, natož je zastupovat.

•Hlavním přínosem členství v EU je pro ČR jednotný vnitřní trh, jenž se bude podle většiny dotázaných v budoucnu dále rozšiřovat. V oblastech služeb a energetiky tento trh však nebude plně liberalizován.

•Klíčovým tématem pro ČR bude v dalších letech vývoj eurozóny, která se bude dále rozšiřovat a hospodářsky a institucionálně integrovat. ČR by měla usilovat o přijetí společné měny a pozice mimo eurozónu je nevýhodná pro české hospodářství.

•EU půjde cestou „variabilní geometrie“. Základní institucionální reformy a přepracování primárního práva se nepředpokládá. Nejvíce posílí Evropská centrální banka a Evropský soudní dvůr.

•Slovensko, Německo a Polsko jsou nejbližšími spojenci ČR v EU. Společné zájmy s Německem má Česko zejména v oblasti jednotného vnitřního trhu a v hospodářské politice.

•Vztahy mezi ČR a Francií jsou hodnoceny nejhůře, zhoršení vztahů nejvíce respondentů očekává s Velkou Británií. S Polskem a Francií existují protichůdné zájmy zejména v zemědělství, s Německem v energetice a s Velkou Británií v otázce budoucnosti EU.