SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ O STÁTNÍM FINANCOVÁNÍ POLITICKÝCH NADACÍ

Nadace Konrada Adenauera, Nadace Friedricha Eberta, Nadace Friedricha Naumanna, Nadace Hannse Seidela a Nadace Heinricha Bölla jsou politické nadace blízké Křesťanskodemokratické unii Německa, Sociálnědemokratické straně Německa, Svobodné demokratické straně, Křesťanskosociální unii v Bavorsku a spolkové straně Spojenectví 90/Zelení. Převzetím svých statutárních úkolů chtějí přispět k vytváření budoucnosti naší pospolitosti. Cílem jejich společenskopolitické a demokratické osvětové práce, informování a politické poradenské činnosti v tuzemsku i zahraničí, které jsou postaveny na principech svobodně demokratického systému a podřízeny principům solidarity, subsidiarity a vzájemné tolerance, je zejména:

•zprostředkováním politické osvěty podnítit, aby se občané zabývali politickými otázkami, a podpořit a prohloubit jejich politické nasazení

•vypracovat podporou vědy, politickým bádáním a poradenskou činností základy politického jednání a prohloubit dialog a přenos vědomostí mezi vědou, politikou, státem a ekonomikou

•zkoumat dějinný vývoj stran i politických a sociálních hnutí

•podporovat pomocí stipendií a doprovodných studijních programů vědecké vzdělávání a další vzdělávání nadaných mladých lidí

•podporovat akcemi, stipendii, péčí a udržováním kulturních děl umění a kulturu

•pomocí informací a mezinárodních setkání podpořit evropské snahy o sjednocení a přispívat k dorozumění mezi národy

•pomocí programů a projektů poskytovat pomoc politickému vývoji a přispívat k budování demokratických, svobodných a státoprávních struktur, podřízených lidským právům

Patří k sebereflexi politických nadací, že své zdroje využívají s maximálním užitkem a veřejně o tom skládají účty. Informovat veřejnost o své činnosti a využívat svých prostředků je povinností politických nadací, kterou si samy zvolily. To posiluje důvěru veřejnosti v jejich práci. I z tohoto důvodu se politické nadace dohodly, že se začnou zabývat doporučeními komise nezávislých expertů, kterou svolal spolkový prezident, aniž by v tomto ohledu čekaly na případnou zákonnou úpravu. V tomto společném prohlášení představují svou sebereflexi zejména s ohledem na státní financování své práce a na veřejné skládání účtu.

První oddíl: Svoboda, politická osvěta a státní podpora

1. Politické nadace jsou důležitou součástí politické kultury Spolkové republiky Německo. Vykonávají užitečnou práci pro obec (doporučení komise nezávislých znalců, svolané spolkovým prezidentem), takže jejich státní podpora je ve veřejném zájmu a odpovídá ústavě (Spolkový ústavní soud 2 BvE 5/83). Spolkový ústavní soud v tomto rozhodnutí potvrdil dlouholetou státní praxi globálního financování politických nadací.

2. Svobodný stát má prostřednictvím ústavy za úkol podporovat politickou osvětu. Žije z politické kultury, jejíž společenské a politické kořeny se vymykají jeho moci. Politická rozprava a politické rozhodnutí předpokládají poučení a eticko-politickou orientaci. Politická osvětová práce nestátních nositelů vzdělávání, která nabízí orientaci a také zahrnuje politický výzkum, informování a poradenskou činnost i podporu nadaných osob, je nezbytným předpokladem rozvoje politické svobody a zajišťuje kontinuitu svobodné pluralistické obce.

3. Pokud stát finančně podpoří osvětovou práci politických nadací, neporuší svou ústavněprávní povinnost neutrality (Spolkový ústavní soud, na uvedeném místě). Přesněji řečeno, splní svůj ústavněprávní osvětový úkol, pokud poskytne finanční dotace, jako kdyby byl činný sám prostřednictvím vlastních orgánů. Politický a kulturní život vyžaduje pružnost a tvořivost. Finanční pomoc státu dá podnět k decentralizovanému veřejnému blahu a ovlivní soutěž společenských sil o nápady, koncepty a atraktivní programy. Vede k orientaci na výkon, rozmanitost iniciativy a aktivaci soukromé věcné znalosti na široké úrovni. Politická osvětová práce je utvářením budoucnosti, nikoli správou. Její organizace vyžaduje nebyrokratické struktury a otevřené způsoby postupu.

Druhý oddíl: Status politických nadací

1. Politické nadace jsou organizacemi soukromého práva, které poskytují služby, které jsou, jak bylo popsáno, ve veřejném zájmu, ale sám stát je neobstarává. Co se soukromoprávní organizace a činnosti týče, má činnost politických nadací ústavněprávní základ v čl. 5, čl. 9 odst. 1 a čl. 12 odst. 1 ústavy.

Činnost politických nadací nepodléhá nařízením práva politických stran čl. 21 ústavy a zákona o politických stranách. Činnost politických stran a nadací sleduje různé cíle, které lze od sebe rozlišit. Jejich politická osvětová práce má podnítit, aby se občan zabýval politickou situací, a poskytnout rámec pro diskusi o politických otázkách, která by byla přístupná všem občanům. Tím dojde ke vzbuzení zájmu o aktivní spoluutváření společenského a politického života a k poskytnutí nástrojů, které jsou k tomu nezbytné (Spolkový ústavní soud 2 BvE 5/83),

2. V souladu s jurisdikcí Spolkového ústavního soudu (Spolkový ústavní soud 2 BvE 5/83) patří k sebereflexi politických nadací, aby byly právně a fakticky nezávislé na stranách a své úkoly vykonávaly samostatně, na vlastní odpovědnost a s intelektuální otevřeností. Také v praxi zachovávají vyžadovaný odstup od příslušné strany. Politické nadace splňují tyto ústavněprávní požadavky (Spolkový ústavní soud 2 BvE 5/83): ústavněprávní koncepce, sebereflexe politických nadací a skutečná praxe jsou zajedno.

3. Politické nadace mají své dozorčí a zastupitelné orgány i pozici hlavního jednatele resp. jednatele na vlastní odpovědnost. Požadovaný odstup od stran dodrží i v případě obsazování vedoucích pozic tímto způsobem: předseda představenstva, mluvčí představenstva, výkonný předseda, výkonný člen představenstva a pokladník politické nadace nevykonávají srovnatelnou funkci v žádné příslušné blízké straně.

Zastupitelské orgány politických stran se neskládají především z členů strany, kteří aktivně působí v klíčové pozici. Klíčové postavení ve straně mají spolkoví a zemští předsedové strany, členové spolkového představenstva, pokladníci, generální sekretáři a spolkoví jednatelé a osoby zastávající srovnatelné funkce ve frakcích Spolkového sněmu a zemských sněmů.

Třetí oddíl: Státní podpora a povinnost neutrality

1. Podpora společenskopolitické a demokratické osvětové práce, informování a politické poradenské činnosti politických nadací je podporou vzdělávání ve společenském pluralismu. Podle jurisdikce Spolkového ústavního soudu splní stát svou ústavněprávní povinnost neutrality, když bude přiměřeně přihlížet k trvalým základním proudům ve Spolkové republice Německo, které jsou významné (Spolkový ústavní soud 2 BVE 5/83). Jen tehdy, když státní podpora pluralistické struktury přihlíží ke společenským a politickým silám, dostojí příkazu ústavního práva, aby bylo se stejným nakládáno stejně a s nestejným tak odlišně, jak to odpovídá jeho vlastní povaze (Spolkový ústavní soud, na daném místě).

K tomu zastávají politické nadace názor, že měřítkem životnosti a závažnosti základního politického proudu by měly být poměry sil, které reflektují čtyři volby do spolkového sněmu, protože až tím je doložena životnost a závažnost. Je věcí rozhodnutí parlamentu, podle jakých kritérií obdrží politické nadace poprvé globální dotace.

Vhodným vodítkem pro životnost důležitého základního proudu ve Spolkové republice Německo je možná opakované zastoupení v Německém spolkového sněmu, a to minimálně jednou v síle frakce strany blízké politické nadaci. Přitom by také mohlo být rozlišováno mezi její silou jako frakcí nebo skupinou.

Při prvním stanovení výše podpory by mohl parlament vycházet ze základní částky a tu nechat v určitém počtu volebních období plynule narůstat až k podílové podpoře v rámci výše uvedeného měřítka.

Pokud některá strana z Německého spolkového sněmu odejde, měla by si politická nadace, která je jí blízká, zachovat alespoň po dobu volebního období nárok na přidělení globálních dotací.

2. Politické nadace obdrží vedle globálních dotací podpůrné prostředky ze spolkového rozpočtu, které jsou vázány na projekt. Podle názoru politických nadací je vhodné, aby byla uvedená měřítka uplatněna i na poskytování prostředků na projekty.

Čtvrtý oddíl: Státní základní financování

Ke splnění všech úkolů, které jsou ve veřejném zájmu, potřebují politické nadace personální, věcné a finanční vybavení, které jim umožní nepřetržitou a profesionální práci. Za tím účelem politické nadace obdrží institucionální podporu ze spolkového rozpočtu (globální dotace). Toto globální financování má zvláštní význam, neboť tvoří základ, bez nějž by nebylo možné nepřetržité odborné, personální ani finanční plánování. S přihlédnutím k doporučením komise nezávislých znalců, které použil spolkový prezident, zastávají politické nadace ohledně přidělování a obhospodařování globálních dotací tento názor:

1. Podle dosavadní praxe by měly být globální dotace nadále uváděny v celkové výši i po jednotlivých kapitolách rozpočtu v rozpočtovém zákonu. Politické nadace uposlechnou pobídku komise nezávislých znalců, svolané spolkovým prezidentem, a považují za přiměřené, že by v případě zvýšení celkové částky globálních dotací zásadně neměla být překročena míra přírůstku celkového rozpočtu.

2. V rámci stanoveném rozpočtovým zákonem povolí spolkový ministr vnitra jako příslušný poskytovatel finanční podpory jako dosud globální dotace vůči politickým nadacím za účelem splnění jejich statutárních úkolů na základě spolkového rozpočtového řádu a zvláštních zásad hospodaření, které se jako vedlejší ustanovení stanou základem rozhodnutí o povolení. Finanční podpora se poskytuje na projektové výdaje, personální výdaje, věcné správní náklady a výdaje na investice. Jiné obecně prospěšné organizace politické osvětové práce mohou být politickými nadacemi finančně podporovány v rámci účelu použití, uvedeného ve větě 1.

3. Politické nadace použijí globální dotace výhradně k plnění účelu podpory. Ve smyslu příslušného intelektuálně-politického cíle bude jejich hospodářské vedení usilovat o profesionalitu, efektivitu a účinnost i o vysoký standard kvality a bude dodržovat zásadu úspornosti a ekonomičnosti.

4. Flexibilita politických nadací by měla zůstat zachována (doporučení komise nezávislých znalců, svolané spolkovým prezidentem). Kromě svých právních povinností předloží politické nadace spolkovému ministrovi vnitra při každoročním požadavku globální dotace vedle přehledu podle zvláštních zásad hospodaření ekonomické plánování ve formě celkového přehledu, v němž budou uvedeny všechny příjmy očekávané v rozpočtovém roce a výdaje, které bude třeba výhledově zaplatit. Struktura příjmů a výdajů vyplývá z přiloženého vzoru (příloha 2). Plánované výdaje budou zdůvodněny. To platí i pro výdaje za personál a správu včetně struktury míst.

5. Politické struktury si i napříště nechají jednou ročně zkontrolovat své hospodaření na vlastní náklady auditorem a každoročně vykážou využití globálních dotací do osmi měsíců po ukončení rozpočtového roku spolkovému ministrovi vnitra. Doklad o využití se skládá z věcné zprávy, číselného dokladu a kontrolní zprávy auditora o využití globálních dotací. To analogicky platí pro využití prostředků z globálních dotací, jimiž byly podpořeny jiné obecně prospěšné organizace politické vzdělávací práce (viz číslo 2. nahoře). Dále politické nadace předloží podle § 264 ObchZ spolkovému ministrovi vnitra roční účetní závěrku, zkontrolovanou auditorem a určenou ke zveřejnění, s rozvahou a účtem příjmů a vydání.

Pátý oddíl: Podpora projektů ze spolkového rozpočtu

Za účelem splnění svých statutárních úkolů obdrží politické nadace vedle globálních dotací prostředky na podporu projektů ze spolkového rozpočtu. V rámci úsporných opatřeních ve veřejných rozpočtech a pro zlepšení transparentnosti financování nadací daly politické nadace na podzim 1992 samy podnět rozpočtovému výboru Německého spolkového sněmu k omezení podpory projektů ze spolkového rozpočtu na tituly, které vyplývají z přílohy tohoto společného prohlášení. Tímto způsobem se postupuje od rozpočtového roku 1993.

Žádost o prostředky na podporu projektů, jejich využití a vyúčtování se stejně jako v případě každého jiného příjemce finanční podpory řídí podle spolkového rozpočtového řádu, směrnic poskytovatelů finanční podpory a Všeobecných vedlejších ustanovení o podpoře projektů (ANBest-P).

Šestý oddíl: Kontrola a veřejné skládání účtů

1. Politické nadace upozorňují na to, že řádné, úsporné a hospodárné využívání globálních dotací a prostředků na podporu projektů bylo vždy kontrolováno příslušným povolujícím spolkovým úřadem na základě podaných dokladů o využití. Využívání globálních dotací je navíc aktuálně a průběžně kontrolováno spolkovým ministerstvem vnitra v rámci doprovodné kontroly hospodářského výsledku na základě Všeobecných vedlejších ustanovení o institucionální podpoře (ANBest-I). Kromě toho je vedení rozpočtu a hospodaření politických nadací kontrolováno Spolkovým kontrolním úřadem, jehož právo na kontrolu vyplývá z § 104 odst. 1 spolkového rozpočtového řádu. Spolkový kontrolní úřad předkládá své kontrolní zprávy příslušnému povolujícímu spolkovému orgánu.

Dále je využití zemských prostředků kontrolováno zemskými úřady a zemskými kontrolními úřady. Dodržování daňově právních ustanovení o veřejné prospěšnosti je kontrolováno finančními úřady.

2. Jak již bylo popsáno úvodem, je informování veřejnosti důležitým základem důvěry pro práci politických nadací. Jejich prvořadým přáním je pravidelně a obsáhle informovat veřejnost o své práci a zprůhlednit využití svých prostředků. Navíc se politické nadace začínají zabývat doporučeními komise nezávislých znalců, svolané spolkovým prezidentem, a zveřejní své ekonomické plánování ve formě celkového přehledu podle přiloženého vzoru (příloha 2). To platí stejnou měrou pro roční účetní závěrku podle § 264 ObchZ, kontrolovanou auditorem, ve formě rozvahy a účtu příjmů a vydání. Ta obsahuje jako doplněk tyto údaje (vzor – příloha 3):

•počet personálních míst v porovnání s minulým rokem;

•personální obsazení zákonných orgánů právnické osoby a hlavního jednatele či jednatele a jeho zástupce s odkazem na to, které z těchto osob jsou členy německého Spolkového sněmu, zemských sněmů, spolkové vlády a zemských vlád nebo spolkového či zemského předsednictva vždy blízké strany. Uvedené údaje jsou uváděny ve Spolkovém věstníku a ve zprávách o činnosti politických nadací. To obdobně platí pro ekonomické plánování a roční účetní závěrky jiných obecně prospěšných organizací pro politickou osvětovou práci, které podporuje některá politická nadace z globálních prostředků.

Pomocí těchto již praktikovaných a zavedených opat ření je dosahováno vysoké míry průhlednosti financování politických nadací.

Politické nadace budou své jednání i napříště regulovat podle měřítek tohoto společného prohlášení.

(Vydáno v listopadu 1998)