Respondenti odpovídali na 22 otázek týkajících se bilaterálních partnerství států V4 v Evropské unii, členství v EU a jejích institucích, klíčových otázek politiky EU, budoucnosti evropské integrace, vnějších záležitostí EU a také samotné Visegrádské skupiny. Data byla sbírána v létě 2021 pomocí dotazníků mezi politiky, diplomaty, experty, státními úředníky, byznysmeny a novináři. Trendy v zahraniční a evropské politice Česka, Maďarska, Polska a Slovenska sleduje AMO s podporou Konrad-Adenauer-Stiftung už od roku 2015.

Studii si v angličtině můžete stáhnout na této stránce ve sloupci vpravo. Autorkami jsou ředitelka pro výzkum AMO Pavlína Janebová a Zsuzsanna Végh, výzkumná pracovnice na Evropské univerzitě Viadrina ve Frankfurtu nad Odrou a spolupracovnice European Council on Foreign Relations (ECFR).

Kompletní výzkum naleznete na trendy.amo.cz/trendy2021. Na této stránce jsou k dispozici také interaktivní grafy a vizualizace a kompletní dataset výzkumu, který je možné využít pro další účely.

• Ve všech čtyřech visegrádských zemích je Německo i nadále nejčastěji zmiňovaným důležitým partnerem mimo vlastní visegrádskou čtyřku, i když v případě Maďarska, a zejména Polska jsou nyní vztahy vnímány jako horší než před dvěma lety.
• Kvalita vztahů mezi visegrádskými zeměmi je, s výjimkou polsko-českých vztahů, převážně vnímána jako „dobrá“, či dokonce „velmi dobrá“, ačkoliv podle respondentů visegrádské země často v rámci EU mezi nejbližší spojence nepatří.
• Převážná většina aktérů v regionu považuje členství v EU za přínosné.
• Většina aktérů napříč zeměmi Visegrádu považuje za nejpravděpodobnější scénář budoucnosti EU diferencovanou integraci, která podle nich bude alespoň do určité míry přínosná.
• Většina respondentů ze zemí V4 považuje za úspěšnou oblast visegrádské spolupráce koordinované vystupování v EU, spolupráci v oblasti infrastruktury ale za úspěšnou považuje ještě o něco více aktérů.
• Převážná většina respondentů (v případě všech zemí více než 85 %) očekává, že v příštích 5 letech se pro EU zvýší význam otázky životního prostředí a klimatu, energetické politiky a digitální agendy, a podobně většina respondentů očekává, že význam těchto otázek poroste i v rámci evropské agendy jejich země.
• Většina z nich rovněž očekává, že v příštích pěti letech vzroste význam společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU i její společné bezpečnostní a obranné politiky, a v zahraniční politice by dokonce podpořila zavedení hlasování kvalifikovanou většinou.
• Rozšiřování EU a vztahy východního sousedství EU zůstávají v agendě visegrádských zemí na předních místech, přičemž většina aktérů ve všech čtyřech zemích by uvítala, kdyby se samotná V4 v těchto vztazích více angažovala.
• Jednoznačné podpoře se těší přijetí současných kandidátských států ze západního Balkánu do EU v příštích deseti letech.
• I nadále jednoznačně převládá podpora sankční politiky vůči Rusku a odmítání uznání anexe Krymu.
• Oproti roku 2019 je ve všech zemích, pokud jde o to, jak se mohou vyvíjet vztahy mezi USA a EU v oblasti ekonomiky a bezpečnosti, patrný výrazný posun směrem k většímu optimismu za Bidenovy vlády.
• V postoji k čínským aktivitám, které představují hrozbu jak pro EU, tak pro jednotlivé země, převažuje opatrnost.