Příspěvky k akcím
Vedle vysoce postavených představitelů křesťanských církví zde byli rovněž přítomni zástupci partnerských organizací Konrad-Adenauer-Stiftung, kteří se tímto tématem zabývají. Seminář by měl představovat začátek intenzivnější spolupráce mezi oběma křesťansky utvářenými regiony.
Sociální spravedlnost je ústředním tématem politické diskuze, jejímž cílem je dosažení takového sociálního řádu, ve kterém mají lidé i z méně privilegovaných společenských vrstev dostačující finanční příjem a možnost podílet se na společenském životě. Proto dnes zdůrazňujeme v politické debatě význam sociální politiky a jejích cílů. Sporným ovšem zůstává způsob, jak těchto cílů dosáhnout.
Inspiraci lze najít v základních principech křesťanské sociální nauky, která už ve svých počátečních fázích nahlížela na sociální struktury kriticky. Další zdroje najdeme v encyklikách papežů od Lva XIII. až po Jana Pavla II a nyní i ve spisech papeže Františka.
Dalším konceptem, jak jej popsal mimo jiné prof. Dr. Bernhard Vogel, je tak zvaný „Správný společenský řád“. Klíčovými faktory tohoto konceptu jsou rámcové podmínky politického řádu a jeho struktura. Ústředním tématem konference byly základní principy sociálně-tržního hospodářství, založeném na solidaritě a subsidiaritě ve svobodné demokratické společnosti.
Celkem 38 odborníků formulovalo svoje postoje v krátkých projevech, tématicky rozdělených do několika diskuzních panelů.
„Sociální doktrína církve“ umožňuje křesťanským církvím oslovovat většinu společnosti, jak zdůraznil pražský kardinál Dominik Duka. Pojem „sociální“ je třeba chápat komplexně, zahrnuje totiž vše od sociální pomoci státu nebo privátních služeb po mezilidskou finanční podporu. V zemích střední Evropy pak ale ovšem ještě často vyvstává problém záměny slova „sociální“ za „socialistický“, což u mnohých vyvolává vzpomínky na překonaný komunistický režim.
Obzvláště tři papežové byli zmiňováni v souvislosti s tématem církve jako spouštěče sociální změny: Jan XXIII., Jan Pavel II. a František. Z projevu arcibiskupa Salvadora Piñeira z Ayacucha/Peru bylo zřejmé, že v Latinské Americe měl na sociální změny rozhodující vliv především papež Jan XXIII. Ve střední Evropě sehrál podle prof. Dr. Tomáše Halíka aktivní roli v politických a sociálních změnách papež Jan Pavel II. Naproti tomu papež František inicioval svým apoštolským spisem „Evangelii Gaudium“ debatu o sociální spravedlnosti a formování hospodářského řádu.
Kontroverzně vyzněly proslovy o současné rodinné politice a rozdílné názory na sdílení rodinných a pracovních činností partnerů. Závěrečný dokument konference (tzv. „Pražská deklarace“) uznává rodinu jako základního nositele společnosti i v dynamicky se měnících podmínkách. Zároveň připouští, že společenskou realitou jsou nové podoby rodiny. V souvislosti s tím bylo poukázáno na zvláštní sociální a pastorační odpovědnost církve za tyto skupiny obyvatelstva.
Sociálně-tržní hospodářství je považováno za systém, ve kterém se nejlépe snoubí sociální rovnoprávnost a efektivita trhu. Dr. h.c. Josef Thesing přitom zdůraznil závazek solidarity, subsidiarity a odpovědnosti všech aktérů tohoto hospodářského systému. Španělský poslanec a předseda Demokratické unie Katalánska (Union Democratica de Catalunya), Josep Durán Leida, prezentoval sociálně-tržní hospodářství jako politické a společenské hospodářské schéma, které se může uplatnit pouze v demokratickém systému.
Prvořadým cílem semináře bylo především diskutovat náročné téma katolické sociální nauky a jejího významu v dnešní společnosti napříč kontinenty. Nikoli bezvýznamnou roli hrály také historické souvislosti a rozdílné zkušenosti obou regionů a jednotlivých zemí. Demokracie a lidská práva, zkušenosti středoevropských zemí po pádu komunismu a zkušenosti Latinské Ameriky s fenoménem socialismu 21. století byly dalšími tématickými okruhy této konference.
Seminář společně uspořádali v prostorách Břevnovského kláštera kardinál Dominik Duka, arcibiskup pražský a primas český, Instituto de Estudios Social Cristiano (IESC) v Limě (Peru) pod vedením Armando Bordy Herrady a Konrad-Adenauer-Stiftung (KAS) v Praze. Vedle ředitele pražského zastoupení KAS, Dr. Wernera Böhlera, přispělo se svými projevy k mezinárodnímu dialogu dalších šest zástupců Konrad-Adenauer-Stiftung: Dr. Karlies Abmeier (Křesťanské sociální účení), David Gregosz (Sociální politický řád), Christine Henry-Huthmacher (Rodinná politika), Dr. Thomas Kunze (Transformace po pádu komunismu), Michael Lingenthal (Sociálně-politické změny) a Dr. h.c. Josef Thesing (Sociálně-tržní hospodářství).