Agregátor obsahu

Juliane Liebers

Příspěvky k akcím

Podporovat Ukrajinu znamená podporovat Evropu

od Berenika Wybitulová

Letošní Den Konrad-Adenauer-Stiftung se nesl ve znamení solidarity a pomoci Ukrajině a také aktivního hledání konkrétních řešení ruské agrese

Každoročně pořádaný Den Konrad-Adenauer-Stiftung i letos pod motivem „Gemeinsam.Demokratie.Gestalten“, tedy „Společně. Utváříme. Demokracii.“, poskytl prostor pro debaty a podněty k zamyšlení ohledně aktuální politické situace, kterou udává vývoj války na Ukrajině. V panelových diskusích k nové éře Evropy se experti, mezi nimi také Martin Svárovský, český diplomat a místopředseda zahraničního výboru KDU-ČSL, shodli na tom, že už nic nebude takové jako dříve.

Agregátor obsahu

O úvodní slovo k debatě o pojmu Zeitenwende, poprvé použitého v projevu kancléře Olafa Scholze a vyjadřující změnu v německé zahraniční a bezpečnostní politice, se postaral starosta Kyjeva Vitalij Kličko. Poděkoval Konrad-Adenauer-Stiftung za podporu a uvedl, že důvodem války je přání Ukrajinců, stát se součástí evropské rodiny. Na jeho slova navázal Prof. Dr. Christoph Heusgen, fellow Konrad-Adenauer-Stiftung 2022-2023 a předseda Mnichovské bezpečnostní konference, podle kterého je potřeba dostát německé pověsti schopného státu a zapracovat na chybách v obranných silách: „Musíme být aktivnější. Musíme splnit své povinnosti vůči NATO.“ Zároveň zdůraznil, že je důležité uzavírat spolupráci také v ostatních kontinentech mimo Evropu. „Nezastupujeme západní hodnoty, zastupujeme lidská práva a svobody a také zásady mezinárodního práva,“ řekl v této souvislosti.

 

Umět, ale nemuset bojovat

Následovala panelová diskuse, během které se hosté vyjadřovali k tématu bezpečnosti a obrany v Evropě. Florian Hahn, poslanec a mluvčí pro obrannou politiku frakce CDU/CSU, zdůraznil dohnání ztrát ve zbrojení, co se kvality i kvantity týče. Také zmínil, že je potřeba změnit vnímání obrany a opřel se přitom o rčení z let před pádem železné opony: „Umět, ale nemuset bojovat.“ Český zahraničně-bezpečností Martin Svárovský mluvil ve svých odpovědích o očekávání východní Evropy, že Německo bude Ukrajinu více militárně podporovat. Zároveň podtrhl důležitost východní a střední Evropy odkazem na Normandský formát, který se dle jeho slov právě bez účasti těchto států už nesmí opakovat. Kromě toho uvedl, že potřebujeme přemýšlet o konfliktech strategicky a analyticky a pomocí psychologie pochopit, co se děje a proč se daná situace děje.

Dr. Karl-Heinz Kamp, zástupce politického ředitele odboru politiky Spolkového ministra obrany, označil nynější změnu v německé obraně za dlouhodobou. Podle něj hraje roli současná německá vláda, složena ze stran, které jsou tradičně proti zbrojení, následně hromadná shoda ve Spolkovém sněmu, kde se všechna rozhodnutí opírají o přesvědčení pomoci Ukrajině, a konečně názor široké veřejnosti, která si je vědoma, že Vladimiru Putinovi nestačí získat pouze Ukrajinu. „Příčiny a důvody krizí, které nyní v Evropě nastaly, se dají a také se musí vysvětlit,“ řekl. Debatu uzavřela Dr. Jana Puglierin, vedoucí politoložka Evropské rady pro zahraniční styky, která vyjádřila obavy ohledně německé připravenosti – zaujmout klíčovou pozici v obraně Evropy, pochopit myšlenky a strachy okolních zemí, zapojit se aktivně do podpory Ukrajiny. Zároveň však dodala, že tyto výzvy a očekávání posouvají Německo dopředu. 

 

Energie mohou ještě podražit, ale svoboda je k nezaplacení

Podobných témat se dotkli při závěrečném panelu dne také Friedrich Merz, předseda strany CDU a frakce CDU/CSU, a Maia Sandu, moldavská prezidentka. Po úvodních proslovech ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby a předsedy Konrad-Adenauer-Stiftung Prof. Dr. Norberta Lammerta poskytla Sandu krátkou zprávu o současné situaci Moldavska. Zmínila korupci, která je v zemi dlouhodobým problémem, inflaci, stále rostoucí ve stínu války na Ukrajině, a také ukrajinské uprchlíky, kterých je v Moldavsku na pět set tisíc a kterým je poskytnuto zázemí. Zároveň poděkovala Konrad-Adenauer-Stiftung za pomoc a podporu v procesu demokratizace, jejímž si její stát prochází. Merz vyjádřil obdiv vůči Republice Moldavsko, že navzdory těžké situaci usiluje o vstup do EU a dál posiluje své demokratické instituce a principy. Na Ukrajinu vzkázal, že Německo chce získat zpět důvěru východních států Evropy a podpořit svou i ukrajinskou armádu. „Německo musí být připraveno na základě své velikosti a svých schopností převzít v Evropě vedoucí roli.“   

V navazující debatě byly zmíněny problematiky jako dezinformační válka či cena energií. Sandu zmínila, že polovina obyvatel Moldavska dává momentálně více než polovinu svého platu na zaplacení energií. Merz uznal, že Evropu čeká těžká zima, ale hned dodal: „Energie mohou ještě podražit, ale svoboda je k nezaplacení.“ Jak totiž zmínili i ostatní panelisté před ním, svoboda Ukrajiny znamená svobodu Evropy.

 

Kompletní videozáznamy z diskuzí najdete na stránce Den Konrad-Adenauer-Stiftung.

Sdílet

Agregátor obsahu

kontaktní osoba

Marcel Ladka

Marcel Ladka bild

Projektový manažer / Vědecký pracovník

marcel.ladka@kas.de +420 777 602 551

comment-portlet

Agregátor obsahu