Česká republika zatím nechce přistoupit ke stanovení termínu zavedení společné evropské měny. Rozhodnuto nebude dříve než na konci roku 2009.
Liberální institut uspořádal 14. ledna 2009 ve spolupráci s Konrad-Adenauer-Stiftung Praha na půdě České národní banky diskusi na téma: „Rozdílné přístupy k přijetí eura v České republice a na Slovensku“. Před třemi stovkami účastníků z řad politiků, členů akademické obce, hospodářství a médií diskutoval český ministr financí Miroslav Kalousek s bývalým slovenským ministrem financí Ivanem Miklošem na téma zavedení eura na Slovensku a současný vývoj v této otázce v ČR.
Ministr Kalousek, který v říjnu minulého roku obdržel cenu nejlepšího ministra financí EU, poukázal ve svém úvodním příspěvku na to, že se Česká republika k přijetí eura zavázala již při vstupu do EU. Kalousek také zdůraznil, že považuje euro za úspěšný projekt. Podle Kalouska splňuje také Česká republika všechna hospodářská kritéria pro zavedení společné měny. Z těchto důvodů byl Kalousek ještě před nedlouhou dobou pro zavedení eura. V důsledku finanční krize musel být tento názor ale přehodnocen. Kalousek je toho názoru že každý moudrý ministr financí se snaží vést svoji zemi v dobách krize do klidných vod. Dle jeho názoru však euro v tento moment klidné vody rozhodně nepředstavuje. Nyní je dle něj nemožné stanovit konkrétní datum zavedení společné měny. Výhodnější je vyčkat, jak se situace vyvine a provést důkladnou analýzu na konci roku 2009. Někdy v listopadu 2009 pak bude moci být stanoven termín vstupu do eurozóny, který dle Kalouska může být někdy v horizontu let 2013 nebo 2014.
Kalousek v této souvislosti také kritizoval krizové balíčky přijaté jednotlivými zeměmi k podpoře hospodářského růstu. Tyto prostředky podle něj povedou k dlouhodobému nadměrnému zadlužení těchto zemí v budoucnosti.
„Když ochránci životního prostředí vyjádří názor, že bychom měli planetu předat dalším generacím v takovém stavu, v jakém jsme ji převzali, tak všichni tleskají. Já chci jenom předat finance ve stejném stavu, v jakém jsem je převzal...“
Bývalý slovenský ministr financí Ivan Mikloš popsal zkušenosti z procesu zavádění eura na Slovensku a poukázal na skutečnost, že zavedení eura nutilo politiky k fiskální disciplíně a zavádění potřebných reforem. Bývalý vůdce opozice Robert Fico slíbil před posledními volbami zrušení Dzurindových reforem. Přesto po volbách tyto reformy zachoval. Nutnost plnění Maastrichtských kritérií před vstupem do eurozóny přispěla zřetelně k větší hospodářské a měnové stabilitě na Slovensku.
Podle Miloše existují samozřejmě také rizika zavedení eura. Mezi ně patří například ztráta možnosti ovlivňovat směnný kurz měny. Další nevýhodou by mohlo být teoretické riziko dlouhodobé udržitelnosti projektu eura, které nedokáže nikdo odhadnout. Přesto podle Mikloše výhody zavedení eura jednoznačně převažují nad nevýhodami.
Exministr Mikloš poukázal také na to, že hospodářská situace na Slovensku ve chvíli zavedení eura o poznání stabilnější než situace, ve které uvažuje o zavedení eura Česká republika. Všechny hlavní politické strany na Slovensku přijetí eura podporovaly. V současné, značně odlišné hospodářské situaci, by se i přes mnohé nejistoty rozhodl stejně, tedy pro zavedení eura.