Juliane Liebers

Příspěvky k akcím

21. století bude stoletím Evropy

od Magdalena Falkner

Charles Michel, předseda Evropské rady, přednesl na pozvání Konrad-Adenauer-Stiftung 12. projev o Evropě

Konrad-Adenauer-Stiftung každoročně zve přední představitele evropských institucí, aby promluvili o tom, v čem spočívá a v jakém stavu se nachází myšlenka sjednocené Evropy. Ve dvanáctém projevu o Evropě předseda Evropské rady shrnul výzvy, před nimiž Evropa ve 21. století stojí - změna klimatu, koronavirová pandemie, „digitální revoluce“, zvládání rozmachu umělé inteligence a také rostoucí tlak autoritářských režimů.

Hned v úvodu dvanáctého projevu o Evropě proneseného na pozvání Konrad-Adenauer-Stiftung Charles Michel ocenil pozitiva, jichž se během pandemie podařilo společně dosáhnout. Informoval o tom, že v zahraničí Evropu obdivují: „Vidí největší prostor demokracie a svobody na světě, nejpokročilejší prostor prosperity a sociálního rozvoje.“ Dodal však také, že Evropa bude schopna úspěšně čelit výzvám 21. století pouze v případě, že bude budovat jednotu, globální bezpečnostní a obrannou strategii, prosperitu, velkou obchodní sílu a „strategickou autonomii“.

 

„Útok na vnější hranice naší EU“

V souvislosti s globální bezpečností se Charles Michel zabýval tím, že se jednotlivé státy, například v oblasti obchodu, rozvoje, hospodářské soutěže, sousedství či ochrany klimatu, příliš málo věnují tomu, co se jich bezprostředně netýká, čímž se dotkl posledních událostí na polsko-běloruské hranici. Informoval také o tom, že Evropská rada vyzvala Komisi, aby „v souladu s právem EU iniciovala všechna nezbytná opatření“, přičemž v této souvislosti také zdůraznil, že probíhá „debata o financování pohraniční infrastruktury ze strany EU“.

 

„Silná spojenectví tvoří silní spojenci“

Když hovořil o obraně, dokládal předseda Evropské rady na posledních událostech v Afghánistánu a v indo-pacifické oblasti, že Evropa musí v budoucnu převzít více odpovědnosti a že přílišná závislost na USA „není dlouhodobě zdravá“. V této souvislosti také odkázal na Strategický kompas, který připravuje vysoký představitel EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josep Borrell a jehož cílem je vytvořit základy pro společnou bezpečnostní a obrannou strategii členských států EU.

Michel zdůraznil především to, jak naléhavě zapotřebí je „vytvořit kybernetické kapacity pro účely obrany a odstrašování“ a „posílit synergie mezi civilním, kosmickým a obranným průmyslem“. V této souvislosti byl v dubnu loňského roku přijat nový vesmírný program EU s rekordním rozpočtem 13 miliard EUR.

 

„Koronavirová pandemie nám neúprosně ukázala stávající problémy v EU.“

Předseda Konrad-Adenauer-Stiftung prof. dr. Norbert Lammert, který hosty v berlínském fóru Allianz před vlastním projevem přivítal, uvedl, že „sociální, politický a hospodářský model EU má nyní konkurenci“ a že musí prokázat, že „směrem ven dokáže ovlivňovat a směrem dovnitř přinášet užitek“. Přesto podle něj EU představuje „pádnou odpověď na ztrátu suverenity v době globalizace“.

Na projev předsedy Evropské rady navázala Carla Hustedt, vedoucí oddělení „Digitalizovaná společnost“ nadace Stiftung Mercator. Vyzvala při řešení klimatické krize, problematiky digitálních technologií nebo otázky role Evropy ve světě k tomu, aby bylo „zohledněno co nejvíce různých hlasů“. Nadace Stiftung Mercator například zapojení mladých lidí do evropské politiky podporuje prostřednictvím iniciativy Wir sind Europa (My jsme Evropa), která jim umožňuje diskutovat s tvůrci politik.

V panelové debatě se Charles Michel, Lukas Hochscheidt (předseda think thanku Polis180), Rina Hajdari (absolventka Hertie School of Governance), Anya Suprunenko (výkonná ředitelka Evropského parlamentu mládeže) a Péter Techet (nezávislý novinář a výzkumný pracovník Wir sind Europa) dotkli mimo jiné toho, jak mladé lidi lépe zapojit do evropského dialogu a důsledněji zajišťovat rovnost příležitosti, což je také, jak zdůraznil Michel, téma Konference o budoucnosti Evropy. Tato konference je politický orgán, který byl oficiálně zřízen 9. května 2021, tedy na Den Evropy, a který má do roku 2022 „formulovat nové odpovědi na otázku budoucnosti evropské demokracie“ a „vytyčit další kroky evropské integrace.“

 

„Evropa postupem zdola nahoru“

Dr. Volker Hassemer, předseda nadace Stiftung Zukunft Berlin, závěrem večera podotkl, že „Evropa se o své věci musí postarat bezprostředně a sama“. Přes všechny úspěchy se podle něj EU v posledních desetiletích při rozvoji příliš spoléhala na postup „shora dolů“. Nyní podle něj Evropa naléhavě potřebuje, aby se v rámci postupu „zdola nahoru“ zapojili Evropané a přijali spoluodpovědnost.

 

Bitte klicken Sie hier, um die Inhalte anzuzeigen.
Oder passen Sie Ihre Cookie-Einstellungen unter Datenschutz an.

Dvanáctý projev Nadace Konrada Adenauera o Evropě

Záznam našeho živého přenosu v angličtině

3q.video

Sdílet

Einzeltitel
European Union 2020 - European Parliament
12. listopadu 2020
Ke zprávě 11. evropského projevu
Kommentare

Bitte melden Sie sich an, um kommentieren zu können

o této sérii

Nadace Konrada Adenauera, její vzdělávací workshopy, vzdělávací centra a zahraniční kanceláře nabízejí ročně několik tisíc akcí na různá témata. O vybraných konferencích, akcích, sympóziích atd. informujeme aktuálně a exkluzivně pro vás na www.kas.de. Zde naleznete kromě obsahového souhrnu i další materiály jako jsou obrázky, texty přednášek, video nebo audiosestřihy.